LIMSwiki

Istrie
Stát	Chorvatsko Chorvatsko Itálie Itálie Slovinsko Slovinsko
Souřadnice	45° s. š., 14° v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Istrie (latinsky Istria, chorvatsky Istra, slovinsky Istra, italsky Istria) je poloostrov vybíhající do Jaderského moře. Nachází se mezi Terstským a Kvarnerským zálivem a je rozdělen mezi Itálii (region Furlansko-Julské Benátsko), Slovinsko (Pobřežně-krasový region) a Chorvatsko (Istrijská župa, Přímořsko-gorskokotarská župa).

Rozloha poloostrova činí 3 700 km². Povrch tvoří planina, která se zvedá z jihozápadu na severovýchod od nadmořské výšky 100 m do 600 m. Nejvyšším vrcholem je 1 401 m vysoká hora Vojak.

Planina je tvořena převážně mezozoickými vápenci. Důsledkem toho jsou rozvinuté krasové jevy na celém území poloostrova.

Podnebí je středomořské. Roste zde řídké středomořské rostlinstvo (šibljak, tráva) a dobře se tu daří vinné révě, především odrůdě Teran. Hojně se zde také vyskytují olivovníkové plantáže.

Největšími přístavy na pobřeží jsou Terst v Itálii a Pula v Chorvatsku. Dalšími významnými městy jsou Koper ve Slovinsku nebo Poreč a Rovinj na chorvatském pobřeží.

Obyvatelstvo Istrie bylo odedávna etnicky rozmanité. Ve starověku a v období Ilyrského království převažoval barbarský kmen Histrů, který dal poloostrovu jméno. Po vítězství Římanů a proměně území v římskou provincii Ilyria se začaly kmeny Iapodů, Liburnů a Histerů mísit s Římany. Během středověkých a novověkých válek na Balkáně se zde usídlili také Dalmatinci, Rumuni, Albánci, Řekové a Osmanští Turci.

Podle rakousko-uherského sčítání lidu z roku 1910 zde žilo 404 309 obyvatel, z toho 168 116 (41,6 %) mluvilo srbochorvatsky, 147 416 (36,5 %) italsky, 55 365 (13,7 %) slovinsky, 13 279 (3,3 %) německy, 882 (0,2 %) rumunsky, 2 116 (0,5 %) jiným jazykem a 17 135 (4,2 %) byli cizinci, jejichž jazyk se nezaznamenával.

Podle chorvatského sčítání lidu z roku 2011 bylo 68,33 % obyvatel Chorvati, 6,03 % byli Italové, 3,46 % Srbové, 2,95 % Bosňáci, 1,15 % Albánci a 1,96 % neuvedlo národnost. Obyvatelé, kteří se prohlásili za Istrijce, tvořili 12,11 %. Regionální identita je tedy dodnes silná a hranice mezi jednotlivými etnickými skupinami na Istrii jsou neostré. Istrijci bez ohledu na jazyk sdílí společnou kulturu.

Na Istrii také existují dva původní ohrožené románské jazyky: istrijština a istrorumunština. Místní albánská komunita až do 19. století hovořila zvláštním dialektem albánštiny.

• Starověké osídlení kmeny Ilyrů
• Dobytí Římany a kolonizace v provincii Ilýrie
• 1797–1805 – Habsburská monarchie, respektive Rakouské císařství
• 1806–1810 – Italské království za Napoleona po Prešpurském míru
• 1810–1813 – Ilyrské provincie
• 1814–1867 – Rakouské císařství
• 1867–1919 – Rakousko-Uhersko
• 1919–1947 – Itálie (podle Saintgermainské smlouvy)
• 1947–1991 – SFR Jugoslávie (podle Pařížských mírových smluv)
• od 1991 – Chorvatsko a Slovinsko (severní část)

Na poloostrově Istrie byl v 90. letech 20. století objeven jediný druhohorní dinosaurus, známý dosud z území Chorvatska. V roce 1998 dostal vědecké jméno Histriasaurus boscarollii ("Histria" byl latinský název pro Istrii). Byl to menší sauropodní dinosaurus s dlouhým krkem, který žil v období spodní křídy (asi před 130 miliony let).^[1]

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Истрия“.

• Učka
• Markrabství Istrie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Istrie na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Istrie ve Wikislovníku