LIMSwiki

Džitó
Narození	645
Úmrtí	13. ledna 703 (ve věku 57–58 let) Fujiwara-kyō
Pohřbena	Noguchi Royal Tomb
Potomci	Prince Kusakabe
Otec	Tendži
Matka	Soga no Ochi-no-iratsume
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Džitó (japonsky 持統天皇, Džitó-tennó neboli císařovna Džitó, 645– 13. ledna 703),^[1] byla čtyřicátým prvním císařem Japonska^[2] v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.^[3][4]

Císařovna Džitó vládla v období od roku 686 do roku 697.^[3]

V japonských dějinách byla Džitó třetí z osmi žen, jež se staly vládnoucími císařovnami. Dvě vládnoucí císařovny před Džitó byly Suiko a Kógjoku/Saimei. Pět dalších samostatných vládkyň na Chryzantémovém trůně po Džitó byly Gemmei, Genšó, Kóken/Šótoku, Meišó a Go-Sakuramači.

Císařovna Džitó byla dcerou císaře Tendžiho. Její matkou byla Oči-no-Iracume, dcera ministra Ó-omiho Sogy no Jamady-no Išikawy Mara. Jejím manželem byl bratr jejího otce, císař Temmu, po němž nastoupila na trůn.^[5]

Jméno, jež císařovna Džitó dostala při narození a používala před nástupem na trůn, znělo Uno-no-sarara či Unonosasara (鸕野讚良), zjednodušeně jen Uno.^[6]

Po smrti svého manžela císaře Temmua (631–686), který byl rovněž jejím strýcem, převzala Džitó odpovědnost za řízení dvorských záležitostí. Na trůn nastoupila v roce 687, aby tak zajistila následnictví svému synovi, Kusakabe-shinnóovi. Během tohoto období císařovna vládla z Fudžiwarského paláce v provincii Jamato.^[5] Roku 689 zakázala Džitó hazardní deskovou hru Sugoroku (která je velmi podobná vrhcábům).^[7] V roce 690 při své intronizaci vykonala zvláštní rituál, poté udělila milost a roku 692 se i přes radu ministra Miwy-no-Asona-Takečimara vypravila do svatyně Ise^[7] zasvěcené šintoistické bohyni Amaterasu, jež byla božskou pramáti císařského rodu.

Císařovnin syn, princ Kusakabe-shinnó, sice byl jmenován korunním princem a císařovniným následníkem, ale zemřel ještě v mladém věku. Císařovniným následníkem byl poté jmenován jeho syn Karu-no-o. V roce 697 pak po císařovnině abdikaci nastoupil na trůn jako císař Mommu.^[5]

Císařovna Džitó vládla 11 let. Přestože se na Chryzantémovém trůnu vystřídalo celkem osm panovnic, jejich následníci byli obvykle vybíráni z mužů otcovské císařské rodové linie. Proto někteří konzervativní vzdělanci zastávají názor, že ženy-panovnice vládly vždy pouze dočasně, a že proto musí být v 21. století zachována tradice pouze mužského nástupnictví.^[8] Jedinou výjimkou stojící proti této konvenční argumentaci tak zůstává císařovna Gemmei, po níž nastoupila na trůn její dcera, císařovna Genšó.

Roku 697 Džitó abdikovala v Mommuův prospěch a jako odstoupivší panovnice přijala titul daidžó tennó. Následně všichni japonští panovníci, kteří odstoupili ve prospěch svého následníka, přijímali po abdikaci stejný titul.^[5][9]

Džitó si nadále udržela moc a vliv jako takzvaná klášterní vládkyně, což se v Japonsku stalo zvláštní formou vlády. Tento systém se udržel až do roku 1192.^[10]

Místo, kde byla císařovna Džitó pohřbena, je známé.^[2] Císařovna je tradičně uctívána v pamětní šintoistické svatyni (misasagi) ve městě Nara. Úřad pro záležitosti japonského císařského dvora stanovil toto místo jako mauzoleum císařovny Džitó, takže nese formální jméno Oči-no-Okanoe no misasagi.^[4]

Manjóšú neboli Sbírka bezpočtu listů obsahuje básně, jež jsou připisovány císařovně Džitó. Následující waka (báseň) prý složila po smrti svého manžela císaře Temmua:^{[11][12] [pozn. 1]}

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Empress Kōgyoku na anglické Wikipedii.

• Období Asuka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Džitó na Wikimedia Commons

Japonští císařové
seznam japonských císařů
Legendární	Džómon 660 ACN–291 ACN Džimmu Suizei Annei Itoku Kóšó Kóan Jajoi 290 ACN–269 AD Kórei Kógen Kaika Sudžin Suinin Keikó Seimu Čúai Džingu Kógó**
Jamato	Kofun 269–539 Ódžin Nintoku Ričú Hanzei Ingjó Ankó Júrjaku Seinei Kenzó Ninken Burecu Keitai Ankan Senka Asuka 539–710 Kinmei Bidacu Jómei Sušun Suiko* Džomei Kógjoku* Kótoku Saimei* Tendži Kóbun Temmu Džitó* Mommu Gemmei*
Nara	710–794 Gemmei* Genšó* Šómu Kóken* Džunnin Šótoku* Kónin Kammu
Heian	794–1185 Kammu Heizei Saga Džunna Ninmjó Montoku Seiwa Józei Kókó Uda Daigo Suzaku Murakami Reizei En'jú Kazan Ičidžó Sandžó Go-Ičidžó Go-Suzaku Go-Reizei Go-Sandžó Širakawa Horikawa Toba Sutoku Konoe Go-Širakawa Nidžó Rokudžó Takakura Antoku Go-Toba
Kamakura	1185–1333 Go-Toba Cučimikado Džuntoku Čúkjó Go-Horikawa Šidžó Go-Saga Go-Fukakusa Kamejama Go-Uda Fušimi Go-Fušimi Go-Nidžó Hanazono Go-Daigo
Severní dvůr	1333–1392 Kógon Kómjó Sukó Go-Kógon Go-En'jú Go-Komacu
Muromači	1333–1573 Go-Murakami Čókei Go-Kamejama Go-Komacu Šókó Go-Hanazono Go-Cučimikado Go-Kašiwabara Go-Nara Ógimači
Azuči-Momojama	1573–1603 Ógimači Go-Józei
Edo	1603–1868 Go-Józei Go-Mizunó Meišó* Go-Kómjó Go-Sai Reigen Higašijama Nakamikado Sakuramači Momozono Go-Sakuramači* Go-Momozono Kókaku Ninkó Kómei Meidži
Japonské císařství	1868–1947 Meidži Taišó Šówa
Moderní Japonsko	1947–dosud Šówa Akihito Naruhito
vládnoucí císařovny jsou označeny hvězdičkou * / císařská choť a regentka Džingu Kógó se tradičně neuvádí **

Japonské císařovny chotě
Legendární	Džómon 660 př. n. l. – 291 př. n. l. Himetatarajsuzu-hime Isuzujori-hime Nunasokonakacu-hime Amonotoiotocu-hime Josotaraši-hime Ošihime Jajoi 290 př. n. l. – 269 n. l. Kuwaši-hime Ucušikome Ikagašikome Mimaki-hime Saho-hime Hibasu-hime Harima no Inabi no Óiracume Jasakairi-hime Okinagataraši-hime
Jamato	Kofun 269–539 Nakacuhime Princezna Iwa Princezna Jata Princezna Kusakanohatabino-hime Ošisaka no Ónakacuhime Princezna Nakaši Kusaka no Hatabi no hime Princezna Naniwa no Ono Princezna Kasuga no Óiracume Kasuga no Iracume Princezna Taširaka Princezna Kasuga no Jamada Princezna Tačibana no Nakacu Asuka 539–710 Princezna Iši-hime Hirohime Princezna Nukatabe Princezna Hashihito no Anahobe Princezna Takara Princezna Hašihito Jamato Hime no Ókimi Princezna Unonosarara
Nara	710–794 Fudžiwara Asukabehime Princena Inoe Fudžiwara no Otomuro
Heian	794–1185 Fudžiwara no Tarašiko1Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Tačibana no Kačiko Princezna Koši1Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Princezna Seiši Fudžiwara no Onši Fudžiwara no Anši Princezna Masako Fudžiwara no Koši Fudžiwara no Junši Fudžiwara no Teiši Fudžiwara no Šóši Fudžiwara no Seiši Fudžiwara no Kenši Fudžiwara no Iši Princezna Teiši Fudžiwara no Genši Princezna Šóši Fudžiwara no Hiroko Fudžiwara no Kanši Princezna Kaoruko Fudžiwara no Kenši Princezna Teiši2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Princezna Tokuši Princezna Reiši2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Fudžiwara no Tamako Fudžiwara no Kijoko Fudžiwara no Jasuko Fudžiwara no Nariko Fudžiwara no Taši Fudžiwara no Teiši Fudžiwara no Kinši Princezna Muneko2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Princezna Jošiko Fudžiwara no Ikuši Taira no Tokuko Princezna Sukeko2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Kamakura	1185–1333 Princezna Sukeko2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Fudžiwara no Ninši Princezna Noriko2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Fudžiwara no Reiši Princezna Šóši2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Fudžiwara no Ricuši Princezna Kuniko2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Fudžiwara no Ariko Fudžiwara no Čóši Fudžiwara no Šunši Princezna Riši2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Fudžiwara no Kisši Princezna Teruko2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Fudžiwara no Kimiko Fudžiwara no Saneko Fudžiwara no Kiši Princezna Reiši Šóši Saiondži Fudžiwara no Kinši Princezna Šóši3Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Kiši Saiondži Princezna Džunši
Severní dvůr	1333–1392 nikdo
Muromači	1333–1573 císařovna choť císaře Čókei
Azuči-Momojama	1573–1603 nikdo
Edo	1603–1868 Tokugawa Masako Takacukasa Fusako Princezna Jukiko Princezna Jošiko Takacukasa Cunako1Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Japonské císařství	1868–1947 Ičidžó Masako Kudžó Sadako Princezna Nagako
Japonský stát	1947–dosud Princezna Nagako Šóda Mičiko Owada Masako
Pokud není uvedeno jinak (jako př. n. l.), roky jsou v n. l. 1Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. ženy, kterým byl posmrtně udělen titul císařovny 2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. ženy povýšeny do hodnosti císařovny díky svému postavení čestné matky císaře 3Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Šóši krátce působila jako čestná císařovna svého mladšího bratra císaře Go-Daiga Císařská dynastie Kategorie