The US FDA’s proposed rule on laboratory-developed tests: Impacts on clinical laboratory testing

Výrobní vztahy (německy Produktionsverhältnisse) je jedna z nejdůležitějších kategorií historického materialismu.^[1][2] Znamená vztahy, které se vytvářejí mezi lidmi ve společenské výrobě materiálních statků. Lidé nevyrábějí materiální statky jednotlivě, odděleně, nýbrž společně, vstupují do určitých svazků za účelem společné činnosti a vzájemné výměny produktů této činnosti.^[3] Karl Marx vysvětluje pojem výrobních vztahů. Ukazuje, že zahrnují

• vztahy lidí k výrobním prostředkům (formu vlastnictví);
• vztahy směny produktů výroby (například směna zboží);
• vztahy rozdělování vyrobených produktů, jež bezprostředně souvisí s rozdělováním vlastnictví výrobních prostředků.^[1]

Změna výrobních vztahů mezi lidmi závisí na změně a vývoji výrobních sil. Avšak výrobní vztahy, jejichž vývoj je závislý na výrobních silách, působí zase na vývoj výrobních sil a tento vývoj urychlují nebo naopak zpomalují.^[3] Rozpor mezi výrobními silami a výrobními vztahy za kapitalismu je ekonomickým základem socialistické revoluce.^[4]

• OJZERMAN, Teodor, 1976. Marxovo a Engelsovo rozvinutí dialektického a historického materialismu v období od revoluce 1848 do pařížské komuny. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 412–432.
• OJZERMAN, Teodor Il'jič, 1978. Utváření marxistické filozofie (původním názvem: Formirovanije filosofii marksizma). Redakce : Odpovědná redaktorka Jarmila Oborská; překlad z ruského originálu: Milena Manová; ilustrace : Obálku navrhl a graficky upravil Jan Solpera. 1. vyd. Praha: Svoboda. 580 s. 
• , 1955. Stručný filosofický slovník (původním názvem: Краткий философский словарь). Redakce : Pavel Judin, Mark Rozental; překlad : J. Bauer aj. 1. vyd. Praha: SNPL. Kapitola „Výrobní vztahy”, s. 549–550.