The US FDA’s proposed rule on laboratory-developed tests: Impacts on clinical laboratory testing
Přes 60 let
50 - 60 let
40 - 50 let
30 - 40 let
20 - 30 let
10 - 20 let
Pod 10 let
Toto je seznam současných a historických suverénních států, které jsou odbornou literaturou klasifikovány jako socialistické. Charakteristickým rysem těchto států je systém vlády jediné, socialistické strany. Může jít i o vládu komunistické strany, jejíž ideologie je obvykle založena na marxismu-leninismu. Pro ekonomický systém je charakteristické plánované hospodářství nebo jeho elementy. Centrální místo v ústavě těchto států má závazek k dosažení socialismu. Samy sebe pak tyto státy označují jako reálně socialistické.
V průběhu studené války měla většina socialistických států blízké vztahy se Sovětským svazem. Ovšem třeba Jugoslávie za vlády Tita, Indie za Néhrúa či Egypt za Násira zaváděly vlastní modely socialismu a prostřednictvím Hnutí nezúčastněných zemí prosazovaly vlastní nezávislou a k soupeření velmocí neutrální politiku. Většina východoevropských zemí byla satelitními státy Sovětského svazu. Po čínsko-sovětské roztržce začala maoistická Čína soutěžit se Sovětským svazem o vliv v socialistických zemích.
Současné socialistické státy
Státy s vládou jedné strany
| Vlajka | Stát | Ideologie | Vznik | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
|
Čínská lidová republika | Komunismus | 1949 | Od 90. let dochází k ústupu od socialistické ekonomiky ke smíšené ekonomice |
|
Laoská lidově demokratická republika | Komunismus | 1975 | |
|
Kubánská republika | Komunismus | 1959 | |
|
Korejská lidově demokratická republika | Čučche | 1948 | |
|
Vietnamská socialistická republika | Komunismus | 1976 | |
|
Stát Wa | Maoismus | 1989 | Stát Wa vyhlásil nezávislost na Myanmaru roku 1989. Aby předešel konfliktu s Myanmarem,
formálně uznal jeho svrchovanost nad celým svým územím. Myanmarská vláda mu za to udělila vysokou autonomii a dnes to je de facto nezávislý stát. Je řízen maoistickou Stranou spojeného státu Wa a udržuje kontakt s ČLR. |
|
Bolívarovská republika Venezuela | Marxismus | 1999 |
Současné ústavně-socialistické státy
| Vlajka | Stát | Ideologie | Vznik | Forma vlády | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
|
Lidově-demokratická republika Alžírsko[1] | Arabský socialismus | 1962 | Mnoho-stranická poloprezidentská republika, ústavně-socialistický stát | |
|
Bangladéšská lidová republika | Socialismus | 1971 | Mnoho-stranická parlamentní republika, ústavně-socialistický stát | |
|
Eritrejský stát | Socialismus | 1993 | Vláda jedné strany, ústavně-socialistický stát | |
|
Guinea-Bissau | Demokratický socialismus | 1973 | Mnoho-stranická poloprezidentská republika, ústavně-socialistický stát | |
|
Guyana | Marxismus-leninismus | 1966 | Mnoho-stranická prezidentská republika, ústavně-socialistický stát | |
|
Indie | - | 1947 | Mnoho-stranická parlamentní republika, ústavně-socialistický stát | |
|
Federální demokratická republika Nepál | Komunismus | 2007 | Mnoho-stranická parlamentní republika, ústavně-socialistický stát | |
|
Republika Nikaragua | Socialismus | 1979 | Prezidentská republika s vládou dominantní strany | |
|
Saharská arabská demokratická republika | Demokratický socialismus | 1970 | Vláda jedné strany, prezidentská republika | |
|
Demokratická socialistická republika Srí Lanka | Sociální demokracie
Anti-imperialismus |
1948 | Mnoho-stranická poloprezidentská republika, ústavně-socialistický stát | |
|
Spojená republika Tanzanie | Sociální demokracie (Demokratický socialismus) | 1964 | Poloprezidentská republika s vládou jedné strany | |
|
Christiánie | Anarcho-socialismus | 1971 | Anarchistická komunita | Mezinárodně neuznané území, dánská vláda jej však zákonem respektuje |
|
Rojava | Anarcho-socialismus | 2014 | Anarcho-socialistická federativní polopřímá demokracie | Mezinárodně neuznané území |
|
Povstalecké autonomní území Zapatista | Anarcho-socialismus | 1994 | Anarcho-socialistická konfederace | Mezinárodně uznávané jako součást mexického státu Chiapas, de facto nezávislé území |
Jiné
| Vlajka | Stát | Ideologie | Vznik | Forma vlády | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
|
Běloruská republika | Tržní socialismus | 1994 | Prezidentská republika | Tržní socialismus je v Bělorusku budován prezidentem Alexandrem Lukašenkem.
70 % podniků vlastní stát a v mnohém se napodobují doby bývalého SSSR. Nejsilnější stranou v parlamentu jsou pro-vládní komunisté, většinu však ovládají nezávislí poslanci. |
Bývalé socialistické státy
Evropa
Afrika
| Stát | Poznámky | Existence | |
|---|---|---|---|
|
Republika Egypt[11] | 1952 pozemková reforma; 1955 založení Hnutí nezúčastněných zemí spolu s Jugoslávii a Indii; 1956 znárodnění Suezského průplavu; 1960 zavedení plánovaného hospodářství, znárodnění bank a většiny moderní ekonomiky; 1962 národní kongres přichází s plánem "totální revoluce" s cílem družstevní socialistické společnosti, tolerováno však držení soukromého majetku; od roku 1964 dle ústavy "demokratický socialistický stát" (arabský socialismus, "nasserismus"), islám státní náboženství, Arabská socialistická unie jako politická organizace, zvyšující se sovětská vojenská pomoc; 1971 uzavřen přátelský pakt s SSSR; 1972 vyhoštění sovětských vojenských poradců; 1976 odvolání smlouvy o přátelství se Sovětským svazem[12] | 1952/56-
1976 |
|
|
Alžírská lidově demokratická republika[13] | FLN od roku 1963 jedinou povolenou stranou; 1963 zestátnění podniků a znárodnění půdy (státních statků); 1966 znárodnění majetku zahraničních těžebních společností; 1971 znárodnění hlavních ropných rafinerii a ropovodů; od roku 1970 plánované hospodářství[zdroj?] | od 1963 |
|
Angolská lidová republika[14] | 1974 vyhlášení Angolské lidové republiky ,od roku 1976 podpora Kuby a SSSR pro vládní stranu MPLA proti povstalcům z UNITA a FNLA; 1975–2002 občanská válka; 1989–1991 stažení kubánských vojsk[15] | 1975-
1992 |
 
|
Derg (Prozatímní vojenská správa socialistické Etiopie) Etiopská lidově demokratická republika[16] |
1975 znárodnění zahraničních i tuzemských průmyslových podniků vojenskou vládou Derg, pozemková reforma s rozvojem družstev; 1978 uzavřen přátelský pakt s SSSR, v roce 1987 vyhlášena Etiopská lidově demokratická republika; 1974–1991 občanská válka; 1990 opuštění marxismu[17] | 1973/87-
1991 |
|
Beninská lidová republika | 1974 zřízení marxisticko-leninistického státu; 1975 lidová republika, znárodňování; 1989 opuštění marxismu-leninismu[18] | 1974-
1990 |
|
Horní Volta Burkina Faso |
1983 vojenský převrat, zřízení afrického socialismu; 1987 převrat s přechodem na ortodoxní marxismus; 1991 rozchod se socialismem.[19] | 1983–1991 |
|
|
Eritrea[20] | marxismus-leninismus od roku 1993[20] | od 1993 |
|
Ghana | 1957 nezávislost na Velké Británii, od roku 1960 spolupráce se Sovětským svazem a transformace ekonomiky podle socialistického vzoru, kolektivizace zemědělství; 1966 vojenský převrat[21] | 1957–1966 |
|
Guinejská revoluční lidová republika | africký socialismus; 1958 nezávislost na Francii, orientace na Sovětský svaz, systém jedné strany pod vedením Ahmeda Tourého; po smrti Tourého v roce 1984 rozchod se socialismem[22] | 1958–1984 |
|
|
Guinea-Bissau | [23] | 1973-
1991 |
|
Kapverdy | [24] | 1975-
1991 |
|
Komorský stát | maoismus, africký socialismus, nacionalismus Převratem v lednu 1976 se dostal k moci Ali Suali a jeho Demokratické sdružení komorského lidu. Nový vládce přerušil spolupráci s Francií, zavedl velké změny v patriarchální společenské struktuře po vzoru čínské kulturní revoluce, zakazoval tradiční zvyky, legalizoval marihuanu, opíral se o mládež a milice zvané Moissy. Dalším převratem v květnu 1978 byl Suali svržen a zavražděn.[25][26] |
1976–1978 |
|
Konžská lidová republika | 1970 vyhlášení Lidové republiky Kongo, marxismus-leninismus státní ideologii; 1974 znárodnění většiny ropných společností a pojišťoven; v roce 1981, i přes smlouvy se Sovětským svazem mírné otevření západu; 1990 zavedení pluralitního systému; 1991 přejmenování na Republiku Kongo[27] | 1970-
1991 |
|
Libyjská arabská republika |
1969 vojenský převrat Muammara Kaddáfího, vyhlášení Arabské republiky Libye, znárodnění bank, většiny ropných společností a pojišťoven; 1973 znárodnění zbývajících ropných společností; 1977 vyhlášení Libyjské socialistické lidové arabské džamáhíríje; od roku 2004 privatizace; 2011 občanská válka, Kaddáfí svržen a na útěku zastřelen | 1969–2011 |
|
Demokratická republika Madagaskar | 1973 znárodnění bank, pojišťoven; 1975 přijetí socialistického státu, sbližování se socialistickými zeměmi východu a Čínou, úzká spolupráce se Severní Koreou; od roku 1985 také opatrné otevření na západ a omezená liberalizace; 1992 začátek třetí republiky[28] | 1973/75-
1992 |
|
Mali | [29] | 1960–1968 |
|
Mosambická lidová republika | 1975 nezávislost Mosambiku, vyhlášena Lidová republika Mosambik, znárodnění zdravotnictví a vzdělávání, vytváření kolektivních farem, marxisticko-leninistická strana FRELIMO jedinou povolenou stranou; 1977–1992 občanská válka; 1980 opušténí marxisticko-leninistické orientace ve prospěch socialismu obecně; v roce 1990 zavedení pluralitního systému[30][31] | 1975–1990 |
|
Zambie | africký socialismus 1964 nezávislost na Velké Británii; 1967 ustanovení tzv. "zambijského humanismu" jako státní ideologie, jehož cílem bylo socialistické směřování země; 1973 ustanovení systému jedné strany; 1991 rozchod se systémem jedné strany a africkým socialismem[32] |
1967–1991 |
|
Seychely | [33] | 1977–1991 |
|
Demokratická republika Svatý Tomáš a Princův ostrov | znárodnění plantáží[34] | 1975–1990 |
|
Senegal | africký socialismus[35] | 1960–1980 |
|
Somálská demokratická republika | 1969 založení Somálské demokratické republiky; 1970 znárodnění zahraničního vlastnictví, sblížení se Sovětským svazem a arabskými státy; 1974 dohody o vojenské spolupráci s SSSR; 1976–1991 SRSP vládnoucí stranou[36] | 1970/76-
1991 |
|
Demokratická republika Súdán | arabský socialismus 1969 vojenský převrat, nastolení systému vlády jedné strany – Súdánské socialistické unie (SSU), znárodnění bank a společností, závislost na Sovětském svazu; 1971 pokus o převrat pravicových sil, zhoršení vztahů se Sovětským svazem; 1972 navázání přátelských vztahů s USA a západním Německem; v roce 1973 přijetí nové Ústavy potvrzující postavení SSU jako vládnoucí strany a islámu jako státního náboženství; 1976 ukončení spolupráce s Libyí; 1983 zavedení šaríi v celé zemi; 1985 Numairi svržen vojenským převratem, obnovení přátelských vztahů se Sovětským svazem a Libyí, diplomatické vztahy s Íránem; od roku 1989 islamistická diktatura Umara al-Bašíra[37] |
1969-
1989 |
|
|
Tanzanská sjednocená republika[38] | africký socialismus od roku 1977 zaveden systém vlády jedné strany; 1987–1988 účast na občanské válce v Mosambiku proti RENAMO; 1992 nastolení pluralitního systému[39] |
1977-
1992 |
|
Uganda | africký socialismus; 1966 puč Miltona Oboteho nastolení vlády jedné strany, 1967 socialistická ústava, zrušení feudalismu, znárodnění několika finančních, obchodních a průmyslových podniků; 1971 vojenský puč Idiho Amina a rozchod se socialismem[40] | 1966–1971 |
Amerika
| Stát | Ideologie, poznámky | Existence | |
|---|---|---|---|
|
Chile | demokratický socialismus; 1970 volební vítězství marxisty Salvadora Allendeho, znárodnění klíčových průmyslových odvětví a vyvlastnění zahraničních společností, pozemkové reformy;[41] 1973 vojenský puč Augusta Pinocheta za pomoci CIA, Allende spáchal sebevraždu[42] | 1970–1973 |
|
|
Guyanská kooperativní republika[43] | středový socialismus | od 1970 |
|
Grenada | demokratický socialismus;[44] 1979 převrat Maurice Bishopa a socialistické strany New Jewel Movement, vojenské dohody o spolupráci s Kubou a Sovětským svazem, socialistické reformy; 1983 americká invaze a potlačení revoluce[45] | 1979–1983 |
|
Jamajka | demokratický socialismus[46] | 1972–1980 |
|
|
Kuba[47] | castrismus; 1959 revoluce a pozemková reforma; v roce 1960 znárodnění ropných rafinérií, 1961 vyhlášení socialistické republiky a vyvlastnění cizího majetku, 1972 přistoupení k RVHP; 1976 přijetí marxisticko-leninistické ústavy a prosazovaní plánovaného hospodářství | od 1959 |
|
|
Nikaragua | středový socialismus; na podzim 1979 sandinistická revoluce svrhla režim diktátora Anastasia Somozy Debayleho, k moci se dostala levicová strana FSLN složená z bývalých partyzánů; budování demokratického socialismu: pozemková reforma, kampaně na podporu gramotnosti a vytvoření státního systému zdravotní péče; 1981–1990 válka s "contras" podporovanými USA; 1991 porážka FSLN v parlamentních volbách[48] | 1979–1991 |
|
|
Bolívarovská republika Venezuela[49] | socialismus 21. století | od 1998 |
|
Bolivijský mnohonárodnostní stát | socialismus | od 2006 |
Asie
| Stát | Ideologie, poznámky | Existence | |
|---|---|---|---|
|
|
Afghánistán |
středový socialismus (1973–1978 a 1987–1992) marxismus-leninismus (1978–1987) |
1978-
1992 |
|
|
Bangladéšská lidová republika[51] | středový socialismus | od 1971 |
|
Barmská socialistická federativní republika[52] | „barmský socialismus“ | 1974-
1991 |
|
|
Čínská lidová republika[53] | maoismus (do 1976) tengismus (od 1976) |
od 1949 |
|
|
Indie[54] | středový socialismus | od 1950 |
|
Indonésie | „indonéský socialismus“ („nasakom“) 1954 nezávislost na Nizozemsku, v roce 1957 vytvoření "indonéského socialismu" (pod vedením prezidenta Sukarna) s principem "nasakom", který propojuje komunistické, národní a náboženské prvky dohromady, 1957–1958 vyvlastnění nizozemského majetku a znárodnění holandských společností, 1960 agrární reformy, 1966 svržení Sukarna, zakládající člen Hnutí nezúčastněných zemí[55] |
1949–1966 |
|
Irák[56] | arabský socialismus („ba'athismus“)[57] | 1968–2003 |
|
Jemenská lidová demokratická republika[58] | 1967–1990 | |
|
Demokratická Kampučia |
maoismus (1975-1979)
marxismus-leninismus (1979-1993) |
1975-
1993 |
|
|
Korejská lidově demokratická republika[60] | marxismus-leninismus (do 1977) čučche (1977–2009) songun (od 2009) |
od 1948 |
|
|
Laoská lidově demokratická republika[61] | marxismus-leninismus | od 1975 |
|
Mongolská lidová republika[62] | marxismus-leninismus | 1923-
1992 |
|
Islámská republika Pákistán | islámský socialismus, 1971 prezidentem Zulfikár Alí Bhutto, vyhlášena pozemková reforma, znárodněny banky a průmysl, školy a univerzity; 1973 přijata nová ústava a odvrácení se od prezidentského systému vlády; Bhutto předsedou vlády, Fazl Iláhí Čaudhurí novým prezidentem; 1977 vojenský převrat generála Muhammada Zijáula Haka a islamizace, 1979 poprava Bhutta po kontroverzním soudním procesu.[63] Od 1979 je vládní stranou Pákistánská lidová strana. Krédo strany je: "Islám je naše víra, demokracie je naše politika, socialismus je naše ekonomie; všechnu moc lidu" [64]. Pákistánská lidová strana bývá považována za liberální v otázce lidských práv (například boj za práva žen) [65]. | od 1971 |
|
|
Srílanská demokratická socialistická republika[66] | středový socialismus | 1948–1977 |
|
Sýrie[67] | arabský socialismus („ba'athismus“)[68] | od 1971 |
|
Tannu Tuva | marxismus-leninismus; 14. srpna 1921 byla vyhlášena nezávislost Tuvy, v praxi však šlo o loutkový stát Sovětského svazu, kde o všem rozhodovala Tuvinská lidová revoluční strana; Tannu Tuva kopírovala sovětskou politiku, např. likvidace buddhistických klášterů; diplomatické styky s ní navázali jen SSSR a Mongolsko; 11. listopadu 1944 se Tuva připojila k SSSR[69] | 1921–1944 |
|
|
Vietnamská demokratická republika |
marxismus-leninismus (1945–1976) marxismus-leninismus (od 1976) |
od 1945 |
Oceánie
| Stát | Ideologie, poznámky | Existence | |
|---|---|---|---|
|
Vanuatu | melanéský socialismus
Prvním premiérem nezávislého Vanuatu byl pastor Walter Lini, který se inspiroval Nyererovou koncepcí Ujamaa, vycházející z tradičního rovnostářství a společného vlastnictví výrobních prostředků. Spolupracoval se zeměmi východního bloku, ale zůstával v rámci parlamentní demokracie a nepřikročil k násilnému zestátňování. Západní mocnosti podporovaly pokus o odtržení republiky Vemerana, motivovaný rivalitou mezi francouzsky a anglicky mluvícím obyvatelstvem a také mezi jednotlivými ostrovy.[71] Po frakčních bojích ve vládnoucí Vanua'aku Pati byl Lini v roce 1991 svržen.[72] |
1980–1991 |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liste sozialistischer Staaten na německé Wikipedii.
- ↑ Algeria - Structure of the National Government. www.country-data.com [online]. [cit. 2021-02-22]. Dostupné online.
- ↑ Michael Schmidt-Neke (Hrsg.): Albanische Forschungen 28. Die Verfassungen Albaniens, Wiesbaden 2009, S. 49
- ↑ Verfassung der VR Bulgarien von 1971, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
- ↑ Verfassung der DDR von 1968 in der geänderten Fassung vom 7. Oktober 1974, Artikel 1
- ↑ Verfassung der SFR Jugoslawien von 1963, Artikel 1 (englische Übersetzung)
- ↑ Verfassung der VR Polen von 1952 in der geänderten Fassung vom 16. Februar 1976, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
- ↑ Gerhard Leibholz: Jahrbuch des öffentlichen Rechts der Gegenwart. Neue Folge (Bd. 24), Tübingen 1975, S. 232
- ↑ Verfassung der UdSSR von 1977, Artikel 1 (deutsche Übersetzung). www.verfassungen.net [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-30.
- ↑ Verfassung der CSSR von 1960, Artikel 1 (deutsche Übersetzung)
- ↑ Gerhard Leibholz: Jahrbuch des öffentlichen Rechts der Gegenwart. Neue Folge (Bd. 8), Tübingen 1959, S. 391
- ↑ wikisource: Verfassung der Republik Ägypten, Artikel 1 (englische Übersetzung)
- ↑ Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1889 ff.
- ↑ Country Studies Series (Library of Congress): People’s Democratic Republic of Algeria, Structure of the National Government: Constitution
- ↑ Country Studies Series (Library of Congress): People’s Republic of Angola, Structure of the Government 1988: The Constitution; Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 120.
- ↑ Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1951 ff.
- ↑ Country Studies Series (Library of Congress): Chapter 4. Government and Politics: The 1987 Constitution; Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 120.
- ↑ Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1911 ff.
- ↑ Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1946 ff.
- ↑ wissen.de: Burkina Faso
- ↑ a b Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 130.
- ↑ Google Books: Jürgen Hartmann, Staat und Regime im Orient und in Afrika,VS Verlag, Wiesbaden, 2011, S. 340–341
- ↑ [1] Archivováno 26. 2. 2014 na Wayback Machine. Goruma: Geschichte Guineas
- ↑ Auslandsinformationen Guinea-Bissau der Konrad-Adenauer-Stiftung (PDF; 1,0 MB)
- ↑ Länderinformation Kap Verde der Österreichischen Forschungsstiftung für Internationale Entwicklung. www.oefse.at [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-23.
- ↑ http://www.comores-online.com/mwezinet/histoire/soilihi.htm Archivováno 26. 12. 2017 na Wayback Machine. MweziNet: Histoire des Comores
- ↑ CountryData
- ↑ Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1963 ff.
- ↑ http://www.priori.ch/das_Buch/30.htm
- ↑ wissen.de: Mali. www.wissen.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-03.
- ↑ Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1974 ff.
- ↑ Franz Ansprenger: Politische Geschichte Afrikas im 20. Jahrhundert, C.H. Beck, München 31999, S. 120.
- ↑ Bundeszentrale für politischen Bildung: Politische Ideen der Unabhängigkeitsbewegung Afrikas
- ↑ Seychellen[nedostupný zdroj]
- ↑ Länder-Lexikon: São Tomé und Príncipe. www.laender-lexikon.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-05.
- ↑ ORF-Wissen: Radiokolleg – 50 Jahre Unabhängigkeit im Senegal. oe1.orf.at [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-23.
- ↑ Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1914 ff.
- ↑ Goruma:Sudan. www.goruma.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-14.
- ↑ Verfassung der Vereinigten Republik Tansania von 1977, Kapitel 1 (englische Übersetzung) Archivováno 28. 9. 2011 na Wayback Machine. (PDF; 379 kB)
- ↑ Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1918 ff.
- ↑ David Alobo: Afrika im Zeitalter des Globalisierung, Münster ua. 2002, S. 16 ff.
- ↑ KLaus Esser: Durch freie Wahlen zum Sozialismus oder Chiles Weg aus der Armut. Rowohlt, 1972, ISBN 3-499-11554-9.
- ↑ Fernando Diego García ua.: Salvador Allende: das Ende einer Ära. Aufbau-Verlag, 1998, ISBN 3-351-02483-5.
- ↑ Verfassung der KR Guyana 1980 in der Version von 1996, Präambel (englische Übersetzung)
- ↑ Dietmar Dirmoser: Aussichten auf die Zukunft: Lateinamerika. Analysen und Berichte, Bd. 10. Junius-Verlag, 1986, ISBN 3-88506-210-0, S. 206f.
- ↑ wissen-digital.de: Geschichte Grenadas
- ↑ Peter Bosshard: Endlich haben wir eine Regierung der Liebe! Demokratischer Sozialismus in Jamaica unter Michael Manley (1972–1980). Z-Verlag, 1987, ISBN 3-85990-079-X.
- ↑ Verfassung der Republik Kuba von 1992 (englische Übersetzung)
- ↑ Christoph Links: Sandinismus. Edition Der Andere Buchladen, 1992, S. 39
- ↑ www.tsj.gov.ve [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-12.
- ↑ Gerlinde Gerber: Die neue Verfassung Afghanistans. Verfassungstradition und politischer Prozess, Berlin 2007, S. 40
- ↑ Verfassung der VR Bangladesch (1971), Präambel (englische Übersetzung) (PDF; 874 kB)
- ↑ Verfassung der SFR Birma von 1974, Artikel 1 (englische Übersetzung). www.blc-burma.org [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-25.
- ↑ Verfassung der Volksrepublik China von 1982 (englische Übersetzung)
- ↑ Verfassung der Republik Indien von 1950, Präambel (englische Übersetzung)
- ↑ Aus wissen.de: Sukarno und der Sozialismus. www.wissen.de [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-22.
- ↑ Verfassung der Republik Irak von 1970, Artikel 1 (englische Übersetzung)[nedostupný zdroj]
- ↑ Johannes Berger, Friedemann Büttner, Bertold Spuler: Nahost-Ploetz, Würzburg 1987, ISBN 3-87640-321-9, S. 139 ff.
- ↑ Johannes Berger, Friedemann Büttner, Bertold Spuler: Nahost-Ploetz, Würzburg 1987, ISBN 3-87640-321-9, S. 169 f.
- ↑ Country Studies Series (Library of Congress): People’s Republic of Kampuchea. The Constitution
- ↑ Verfassung der Demokratischen Volksrepublik Korea von 1972 (englische Übersetzung)
- ↑ Verfassung der DVR Laos (1991), Präambel (englische Übersetzung). www.undplao.org [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-11.
- ↑ William B. Simons: The Constitutions of the Communist world, Alphen aan den Rijn 1980, S. 263
- ↑ suedasien.info.de: Pakistan, Geschichte seit der Unabhängigkeit. www.suedasien.info [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-03.
- ↑ Archivovaná kopie. www.paktribune.com [online]. [cit. 2020-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-13.
- ↑ Archivovaná kopie. www.hindu.com [online]. [cit. 2016-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-08.
- ↑ wikisource: Verfassung der Demokratischen Sozialistischen Republik Sri Lanka (englische Übersetzung)
- ↑ Verfassung der Arabischen Republik Syrien, Artikel 1 (englische Übersetzung)
- ↑ Der große Ploetz, Vandenhoeck & Ruprecht, Freiburg i.Br. 352008, ISBN 978-3-525-32008-2, S. 1647 ff.
- ↑ http://www.schudak.de/timelines/tannutuva1911-1944.html
- ↑ Verfassung der Sozialistischen Republik Vietnam, Präambel (englische Übersetzung)
- ↑ http://www.academia.edu/1860711/Walter_Lini_la_coutume_de_Vanuatu_et_le_Socialisme_Melanesien
- ↑ http://www.nytimes.com/1999/02/23/world/walter-lini-57-clergyman-who-led-nation-of-vanuatu.html
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam socialistických států na Wikimedia Commons
