The US FDA’s proposed rule on laboratory-developed tests: Impacts on clinical laboratory testing

Nihonium
předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p1 (založeno na thalliu) (284) Nh 113
↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo	Nihonium, Nh, 113
Cizojazyčné názvy	angl. Nihonium
Skupina, perioda, blok	13. skupina, 7. perioda, blok p
Chemická skupina	neznámé
Identifikace
Registrační číslo CAS	54084-70-7
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	284,18
Elektronová konfigurace	předpokládaná [Rn] 5f14 6d10 7s2 7p1 (založeno na thalliu)
Mechanické vlastnosti
Skupenství	předpokládané pevné
Bezpečnost
Radioaktivní
Izotopy
I V (%) S T1/2 Z E (MeV) P 278Nh umělý α 274Rg[1] 282Nh umělý α 278Rg[2] 283Nh umělý α 279Rg[3] 284Nh umělý 0,48 s α 280Rg[4] 285Nh umělý 5,5 s α 281Rg[5] 286Nh umělý 20 s α 282Rg[6]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Tl ⋏ Kopernicium ≺ Nh ≻ Flerovium

Nihonium (chemická značka Nh) je transuran připravený alfa rozpadem moscovia.

1. února 2004 publikoval tým ruských fyziků z Dubny a amerických vědců z Lawrence Berkeley National Laboratory zprávu o přípravě nihonia (ununtria) a moscovia (ununpentia).^[7][8]

 48
20 Ca +  243
95 Am →  287,288
 Mc →  283,284
 Nh

29. září existenci prvku potvrdili japonští vědci, kteří provedli jadernou syntézu atomů zinku a bismutu.^[9]

 70
30 Zn +  209
83 Bi →  279
113 Nh →  278
113 Nh +  1
0 n

Detekce  278
113 Nh však vycházely z jeho rozpadových řad, ve kterých se jeden z produktů kaskády rozpadů alfa, dubnium-262, rozpadal spontánním štěpením, což neumožňovalo jeho jednoznačnou identifikaci a tedy i identifikaci Uut. Proto společná komise IUPAC a IUPAP dosud Uut jako nově objevený prvek neuznala. Až v roce 2012 se však vědeckému týmu japonského výzkumného ústavu RIKEN podařilo vzniklé  278
113 Nh dostatečně dobře identifikovat postupnou kaskádou rozpadů alfa až na mendelevium-254.^[10][11][12]

V prosinci 2015 IUPAC potvrdila splnění kritérií, Uut uznala za objevené týmem RIKEN a vyzvala objevitele k navržení konečného názvu a značky.^[13][14] Tým RIKEN již dříve navrhoval názvy japonium (podle Japonska, země kde byla existence prvku potvrzena) a rikenium (podle názvu vědeckého ústavu, který ji potvrdil),^[15] tým z Dubny becquerelium na počest francouzského fyzika Henriho Becquerela.^[16] Konečným návrhem objevitelů byl název nihonium a značka Nh. Nihon je jedním ze způsobů, jak v japonštině říci jméno země objevitelů, Japonska, jakožto „země vycházejícího slunce“ (japonsky 日本国, ni hon koku).^[17][18] Tento návrh konečného pojmenování předložila IUPAC v červnu 2016 k veřejné diskusi^[17] a 28. listopadu 2016 schválila jako konečné pojmenování a značku.^[19]

Jde o první prvek pojmenovaný týmem nebo vědcem z Asie.^[20]

Doposud (2018) jsou známy následující izotopy nihonia:

• 13. skupina
• Jaderná fyzika

• Obrázky, zvuky či videa k tématu nihonium na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo nihonium ve Wikislovníku
• Galerie nihonium na Wikimedia Commons