The US FDA’s proposed rule on laboratory-developed tests: Impacts on clinical laboratory testing

Maledivská republika ދިވެހިރާއްޖޭގެ ޖުމުހޫރިއްޔާ Divechi Džumhúríjá
vlajka znak
Hymna Quamii Salaam
Motto Stát Mahal Dibiyat
Geografie
Poloha Malediv
Hlavní město	Male
Rozloha	298 km² (186. na světě) z toho cca 99 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Mount Villingili (5,1 m n. m.)
Časové pásmo	+5
Poloha	4°10′48″ s. š., 73°30′36″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	530 954 (173. na světě, 2019)
Hustota zalidnění	1 780 ob. / km² (8. na světě)
HDI	▲ 0,740 (střední) (95. na světě, 2019)
Jazyk	divehi (maledivština), angličtina
Náboženství	sunitští muslimové
Státní útvar
Státní zřízení	prezidentská republika
Vznik	26. července 1965 (nezávislost na Velké Británii)
Prezident	Mohamed Muizzu
Viceprezident	Hussain Mohamed Latheef
Měna	rufiyaa (rupie) (=100 laari) (MVR)
HDP/obyv. (PPP)	10 626 USD (54. na světě, 2019)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	462 MDV MV
MPZ	MV
Telefonní předvolba	+960
Národní TLD	.mv

Maledivy, plným názvem Maledivská republika, jsou ostrovní stát na jihu Asie v Indickém oceánu. Tvoří jej stejnojmenné souostroví – řetězec devatenácti korálových atolů, který začíná 500 km jihozápadně od břehů Indie a táhne se v délce zhruba 800 km severojižním směrem až pod rovník. Je to nejmenší asijská země podle rozlohy, avšak hustě zalidněná – cca 1800 obyvatel na km². Celkově Maledivy sestávají z 1196 ostrovů, z nichž je zhruba 200 obydlených. Ostrovy jsou pokryté chlebovníkovými a palmovými háji. Jsou lemovány písčitými plážemi a průzračnými lagunami. Tento nejplošší a nejníže položený stát světa (žádné místo se nenachází více než 2,5 m nad hladinou oceánu s průměrnou nadmořskou výškou 1,5 m n. m.) patří k vyhledávaným turistickým cílům také kvůli hojnému množství mořských želv, kterých zde žije 7 druhů. Přes stoupající hladinu moře se ale ostrovy v průměru nezmenšují.^[1]

Prvními obyvateli byli okolo roku 500 př. n. l. pravděpodobně rybáři z Indie a Srí Lanky, zmínky o Maledivách však pocházejí už z 2. století př. n. l. od arabských obchodníků, kteří se zde zastavovali na odpočinek. Mezníkem je rok 1153, kdy panovník nařídil okamžitý přestup na islám. Před příchodem Portugalců v 16. stol. vládlo Maledivám celkem šest sultánských dynastií. Portugalská okupace v pravém slova smyslu trvala jen patnáct let a je považována za jedinou opravdovou nadvládu. Během staletí se souostroví opakovaně pokusili ovládnout jak Portugalci, tak Indové, později také Holanďané. V 17. století proto Maledivy přijaly ochranu od Holanďanů, kteří tehdy vládli Srí Lance. V té době byla také uzavřena mírová smlouva s Francouzi a Brity, jež jim zaručovala ochranu a zároveň vnitřní autonomii. Roku 1796 se Maledivy staly britským protektorátem. V roce 1965 Británie, která sehrála ve vývoji Malediv v průběhu několika století významnou roli, uznala souostroví za suverénní a nezávislý sultanát, čímž se zbavila odpovědnosti za jeho obranu. V roce 1968 byla vyhlášena republika, roku 1982 vstoupila do Společenství národů, z nějž v roce 2016 vystoupily, avšak v roce 2020 se k němu opět připojily.^[2]

Maledivská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se zeleným polem a širokým červeným okrajem. Uprostřed je bílý půlměsíc.

Maledivský státní znak tvoří kokosová palma, přes kterou leží muslimský půlměsíc a z které vyrůstají dvě maledivské vlajky. To celé ještě obepíná stuha s arabským nápisem المحلديبية‎‎ (Ad-Dawlat Al-Mahaldheebiyya, česky Stát tisíce ostrovů).

Maledivy tvoří řetěz devatenácti korálových útesů v Indickém oceánu jihozápadně od Indie a Srí Lanky. Rozprostírají se mezi 1° jižní šířky a 8° severní šířky a mezi 72°–74° východní délky. Od indických Lakadiv je dělí průliv Osmého stupně. Ostrovy jsou atoly – korálové útesy, obklopující vrcholky pásma podmořských sopek. Atoly jsou složeny ze živých korálových útesů a pískových barů, které se nacházejí na vrcholu podmořského hřebene dlouhého 960 kilometrů, který prudce stoupá z hlubin Indického oceánu a vede od severu k jihu.^[zdroj?]

Pouze poblíž jižního konce této přírodní korálové barikády umožňují dva otevřené průchody bezpečnou plavbu lodí z jedné strany Indického oceánu na druhou přes teritoriální vody Malediv.^[zdroj?]

Maledivy mají tropické monzunové podnebí podle Köppenovy klasifikace podnebí, které je ovlivněno velkou pevninou jižní Asie na severu. Vzhledem k tomu, že Maledivy mají nejnižší nadmořskou výšku ze všech zemí na světě, je zde teplota neustále vysoká a je tu vysoká vlhkost. Přítomnost této masy vzduchu způsobuje rozdílné ohřívání půdy a vody. Od Indického oceánu přes jižní Asii sem proudí vzduch bohatý na vlhkost, což vede k jihozápadnímu monzunu.^[zdroj?]

Maledivům dominují dvě roční období: období sucha spojené se zimním severovýchodním monzunem a období dešťů spojené s jihozápadním monzunem, které přináší silný vítr a bouře. Ke změně od suchého severovýchodního monzunu k vlhkému jihozápadnímu monzunu dochází během dubna a května. Období jihozápadního monzunu začíná začátkem června a trvá do konce listopadu. Roční srážky činí v průměru 254 centimetrů na severu a 381 centimetrů na jihu.^[zdroj?]

Vliv monzunů je větší na severu Malediv než na jihu, což je způsobeno rovníkovými proudy.^[zdroj?]

Průměrná teplota v létě je 31,5 °C a průměrná teplota v zimě je 26,4 °C.^[zdroj?]

Ke konci roku 2022 bylo na Maledivách evidováno celkem 515 132 obyvatel, přičemž cca 75 % z tohoto počtu připadalo na místní obyvatele, zbytek na obyvatele zahraničního původu. Obyvatelstvo je nerovnoměrně rozprostřeno po celém souostroví, které je administrativně členěno na 187 osídlených ostrovů, 168 resortů (cca 15 600 obyvatel) a 106 průmyslových ostrovů (cca 1 500 obyvatel).

Podíl obyvatel Malediv s věkem do 15 let činí cca 20 %, věková skupina 65+ představuje pouze cca 5 % celkové populace. Věkový medián, který rozděluje populaci na dvě stejně početné části, se od roku 1990 do roku 2022 zvýšil z 16 na 30 let.^[3] Pro porovnání v ČR v roce 2022 činil 43,7 let.^[4]

Oficialní status města mají na celém souostroví pouze 4 města. Počet jejich registrovaných obyvatel se vztahuje ke konci roku 2022:^[5]

• Male: 77 628 obyvatel
• Addu: 34 772 obyvatel
• Fuvammulah: 9 166 obyvatel
• Kulhudhuffushi: 10 541 obyvatel

Na začátku 70. let byly Maledivy jednou z 20 nejchudších zemí světa se 100 000 obyvateli. Ekonomika v té době byla do značné míry závislá na rybolovu a obchodování s místním zbožím. Maledivská vláda zahájila v 80. letech ekonomickou reformu. Byly zrušeny dovozní kvóty a poskytnuto více příležitostí soukromému sektoru. V té době byl sektor cestovního ruchu v počáteční fázi.

Přestože před vyhlášením nezávislosti v roce 1968 byly Maledivy ekonomicky málo vyspělé, nejedná se již o nijak chudý stát, i když stále patří k rozvojovým zemím. Peníze přináší především turistický průmysl. Dalším významným sektorem je rybářství. HDP v přepočtu na hlavu se pohybuje kolem 11 780 USD (odhad z roku 2022).^[6]

V čele státu, vlády a ozbrojených sil stojí prezident. Prezident je nominován parlamentem, nominace musí být schválena v národním referendu (požadováno je nejméně 51% rozdílu hlasů mezi kandidáty), prezident je volen na pětileté funkční období. V roce 2003 byl znovuzvolen prezident Maumoon Abdul Gayoom, v referendu získal 90,9 % hlasů. V roce 2008 byl však nově zvolen Dr. Mohamed Waheed Hassan Manik. Vláda je jmenována prezidentem (člen vlády nemusí být členem parlamentu).^[zdroj?]

Majlis (národní shromáždění) má 50 členů, 42 členů je voleno na pětileté funkční období, 8 členů je jmenováno prezidentem. Během voleb konaných 22. ledna 2005 byli voleni pouze nestraníci. Neexistují žádné legální politické strany. Ze 42 členů parlamentu je 20 (3,3 % voličů) podporováno parlamentem a 18 (31,1 % voličů) je podporováno Maledivskou demokratickou stranou (MDP).^[zdroj?]

Nejvyšší soud, civilní soud, trestní soud, soud pro rodiny a mladistvé a 204 obecných soudů (na každém obydleném ostrově jeden). Soudci jsou jmenováni prezidentem.^[zdroj?]

• Nejvyšší státní zástupce: Hassan Saeed

Poslední verze ústavy byla přijata 1. ledna 1998. Volební právo mají lidé nad 21 let, muži i ženy, ale volit mohou pouze muslimové.^[7]

Předchozí hlava státu, prezident Maumoon Abdul Gayoom [gajúm], byl do funkce poprvé zvolen v listopadu 1978, je nástupcem Ibrahima Násira. Naposled byl zvolen (pošesté) v říjnu 2003 (90,28 % všech hlasů).^[zdroj?]

V roce 2008 byl prezidentem zvolen Mohamed Waheed Hassan Manik.^[zdroj?]

Na Maledivách není povolena činnost politických stran. Jediná politická strana je exilová, byla založena v roce 2001 skupinou lidí o 42 členech (členové parlamentu, bývalý ministr kabinetu, bohatí maledivští obchodníci, akademičtí pracovníci a sportovci). Vedení bylo oficiálně zformováno 10. listopadu 2003 na Srí Lance. 13. února 2004 byli zvoleni členové generální rady strany. Předsedou strany se stal Mohamed Latheef s trvalým pobytem na Srí Lance. Strana byla založena kvůli prosazování lidských práv a demokracie na Maledivách. Prezident Gayoom ovšem odmítl tuto stranu registrovat. Po tomto rozhodnutí se strana začala orientovat na podporu nenásilného odporu proti maledivské vládě a na informování lidí o jejich právech.^[zdroj?]

K 31. prosinci 2004 vypršely mandáty členům Majlisu. Poslední volby do parlamentu se konaly 22. ledna 2005 (původní termín měl být v 31. prosince 2004, kvůli katastrofě, zemětřesení a tsunami, které zasáhlo i Maledivy, z konce prosince 2004 se termín posunul). Bylo 149 kandidátů, všichni byli nestraníci (bylo zde ovšem mnoho přesvědčení, bylo všeobecně známo, kdo má jaké politické myšlenky). V den voleb policie zatkla 20 příslušníků opozice, kteří se snažili zapečetit hlasovací urny dříve, než do nich voliči vhodili své hlasy. Kvůli tomuto incidentu musely zůstat hlasovací místnosti otevřené i den po dni voleb. Úředníci z Commonwealthu a Jihoasijské asociace pro regionální spolupráci (SAARC) monitorovali volby, jestli nedošlo ke zfalšování či ovlivnění voličů. Volební účast byla 70 % z 156 766 oprávněných voličů.^[8]

Maledivská demokratická strana (MDP) prohlásila, že její přívrženci získali 18 ze 42 křesel, provládní členové jich získali 22 a nezávislí získali 2 křesla.^[zdroj?]

Vláda naopak prohlásila, že provládní členové získali 30 křesel, MDP 8 a nezávislí 4 křesla. Důvod těchto rozdílů v tvrzeních je ten, že jsou politické strany zakázány a u členů parlamentu se dá určit pouze názor, nikoli příslušnost ke straně. Funkční období je dlouhé 5 let, příští volby se měly konat začátkem roku 2010. Předsedou vlády se stal Mohamed Nasheed. Bylo přímo zvoleno 42 členů, 8 jich jmenoval prezident. Po volbách prezident Gayoom prohlásil, že během roku 2005 vpustí do politiky demokracii, jeho reforma by měla obsahovat ustanovení systému vícestranné vlády, zřízení kanceláře předsedy vlády a nejvyššího soudu. Padl také návrh, že by mohla být schválena přímá volba prezidenta.^[zdroj?]

V únoru 2018 vyhlásil prezident Jamín Abdal Gajúm v zemi výjimečný stav poté, co se vzepřel rozhodnutí nejvyššího soudu a odmítl propustit vězněné představitele opozice.^[9] Nakonec byl v září téhož roku ve volbách poražen opozičním kandidátem a momentálním prezidentem Ibráhímem Muhammadem Sulihem a později v únoru 2020 uvězněn za praní špinavých peněz.^[zdroj?]

Maledivy udržují kontakt s Evropskou unií, která dotuje nové projekty v oblasti turismu. Pro rozvoj země kooperují s OSN (Rozvojový program OSN), Asijskou rozvojovou bankou (ADB), Islámskou rozvojovou bankou (IDB) a Světovou bankou (WB). Dále bilaterálně spolupracují s Indií, Japonskem, Austrálií.^[zdroj?]

• Stálý reprezentant u OSN v New Yorku: Mohamed Latheef

Hlavou státu je od roku 1968 prezident, do roku 1968 to byl sultán (kromě let 1953 a 1954). Níže jsou chronologicky uvedeni nejvyšší představitelé státu počínaje rokem 1945:

Sultán

• Amin `Abd al-Majid Didi: 3. října 1945 – 21. února 1952 (†)

Předseda maledivského protektorátu

• Amir Ahmad Muhammad Amin Didi: 21. února 1952 – 1. ledna 1953 († 1954)

Prezident republiky

• Amir Ahmad Muhammad Amin Didi: 1. ledna 1953 – 2. září 1953 († 1954)
• Amir Ibrahim Muhammad Didi: 2. září 1953 – 7. března 1954

Sultán

• Ali Muhammad Farid Didi: 7. března 1954 – 11. listopadu 1968 († 1969)

Prezident republiky

• Ibrahim Nasir R. Kilagefaanu: 11. listopadu 1968 – 11. listopadu 1978
• Maumoon Abdul Gayoom: 11. listopadu 1978 (znovuzvolen 1983, 1988, 1993, 1998 a 2003) – 11. listopadu 2008
• Mohammad Nasheed: 11. listopadu 2008 – 7. února 2012^[10]
• Mohamed Vahíd Hasan: 7. února 2012 – 17. listopadu 2013
• Abduláh Jamín: 17. listopadu 2013 – 17. listopadu 2018
• Ibráhím Muhammad Sulih: 17. listopadu 2018 – současnost

Na Maledivách byl do 12. století převládajícím náboženstvím buddhismus, údajně od 3. století př. n. l. Nacházejí se zde stúpy nazývané v místním jazyce hawitta. Předtím je doložen hinduismus, resp. védská náboženství. Od 14. století se rozšířil sunnitský islám. V zemi dnes platí islámské právo šaría. Islám má i ze zákona výsadní postavení.
Šíitů je 0,1 %. Na ostrovech dále žije 0,29 % křesťanů (přibližně polovina katolíků a polovina protestantů), 0,65 % buddhistů (théravádového směru), 0,29 % hinduistů (z nichž většina jsou višnuisté) a nemálo stoupenců dalších náboženství. Tito, ač jsou stálými obyvateli, nejsou občany země. Konverze od islámu je trestná a v krajním případě může znamenat až trest smrti.^[11]

Maledivy zůstaly turistům do značné míry neznámé až do začátku 70. let 20. století. Vznik cestovního ruchu v roce 1972 proměnil ekonomiku a změnil ji ze závislosti na rybolovu na turistickou zemi. Za pouhé tři a půl desetiletí se turismus stal hlavním zdrojem příjmů. Byl také největším zdrojem cizí měny v zemi a největším přispěvatelem HDP. Od roku 2008 nabídlo 89 středisek na Maledivách více než 17 000 lůžek a každoročně hostilo přes 600 000 turistů. V roce 2019 přijelo na ostrovy více než 1,7 milionu návštěvníků.^[zdroj?]

• V roce 2003 posloužila geografická poloha Malediv k sérii měření znečištění atmosféry leteckou dopravou. Experiment přispěl k potvrzení fenoménu globálního stmívání.^[zdroj?]
• Maledivský prezident Mohammad Našíd uvedl v listopadu 2008 pro britský deník The Guardian, že se země rozhodla vytvořit fond, ze kterého by si Maledivy mohly nakoupit nová území, neboť vlivem globálního oteplování by mohl být ostrovní stát z velké části zaplaven. Vláda už začala možnost odkup území sondovat – v úvahu připadá Srí Lanka, Indie či Austrálie.^[zdroj?]
• Maledivy jsou nejmenší asijskou zemí a zároveň nejmenší muslimskou zemí na světě.^[zdroj?]
• Na Maledivách platí islámské právo šaría a jediným povoleným náboženstvím v zemi je islám. Alkohol je dostupný pouze pro cizince v hotelech.^[12] Homosexualita je nelegální a pohlavní styk s osobou téhož pohlaví se trestá až 8 lety vězení. V roce 2013 odsoudil soud ke 100 ranám bičem za předmanželský sex patnáctiletou dívku, kterou znásilnil její nevlastní otec.^[zdroj?]

• Jan Filipský, Blanka Knotková-Čapková, Jan Marek, Stanislava Vavroušková: Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Srí Lanky, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003, ISBN 80-7106-647-8
• Maldives - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-03. (anglicky) 
• Maldives (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23. (anglicky) 
• Bureau of South and Central Asian Affairs. Background Note: Maldives [online]. U.S. Department of State, 2011-04-07 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Maldives [online]. Rev. 2011-07-26 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-18. (anglicky) 
• Souhrnná teritoriální informace: Maledivy [online]. Businessinfo.cz, 2011-03-28 [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. 
• Maldives [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Maledivy na Wikimedia Commons
• Průvodce Maledivy ve Wikicestách
• Slovníkové heslo Maledivy ve Wikislovníku

Státy a území v Asii
Nezávislé státy	Afghánistán Arménie Ázerbájdžán Bahrajn Bangladéš Bhútán Brunej Čína Egypt Filipíny Gruzie Indie Indonésie Irák Írán Izrael Japonsko Jemen Jižní Korea Jordánsko Kambodža Katar Kazachstán Kuvajt Kypr Kyrgyzstán Laos Libanon Malajsie Maledivy Mongolsko Myanmar (Barma) Nepál Omán Pákistán Rusko Saúdská Arábie Severní Korea Singapur Spojené arabské emiráty Sýrie Srí Lanka Tádžikistán Thajsko Turecko Turkmenistán Uzbekistán Vietnam Východní Timor
Teritoria, kolonie a závislá území	Austrálie: (Ashmorův a Cartierův ostrov Kokosové ostrovy Vánoční ostrov) Čína: (Hongkong Macao) Spojené království: (Akrotiri a Dekelia Britské indickooceánské území)
Územní celky se sporným mezinárodním postavením	Abcházie Jižní Osetie Palestina Severní Kypr Tchaj-wan

Státy a území ležící na břehu Indického oceánu
Afrika	Džibutsko Egypt Eritrea Francie Mayotte Réunion Jihoafrická republika Keňa Komory Madagaskar Mauricius Mosambik Seychely Somálsko Somaliland Súdán Tanzanie
Asie	Bahrajn Bangladéš Britské indickooceánské území Spojené království Indie Indonésie Irák Izrael Írán Jemen Jordánsko Katar Kokosové (Keelingovy) ostrovy (Austrálie) Kuvajt Malajsie Maledivy Myanmar Omán Pákistán Saúdská Arábie Spojené arabské emiráty Srí Lanka Thajsko Timor Leste Vánoční ostrov (Austrálie)
Další	Antarktida Australské antarktické území Francouzská jižní a antarktická území Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy Austrálie