Type a search term to find related articles by LIMS subject matter experts gathered from the most trusted and dynamic collaboration tools in the laboratory informatics industry.
University College London | |
|---|---|
| London University | |
 Logo | |
 | |
| Motto | |
| Cuncti adsint meritaeque expectent praemia palmae | |
| Rok založení | 1826 |
| Typ školy | veřejná |
| Vedení | |
| Rektor | prof. Michael Arthur |
| Počty akademiků | |
| Bakalářských studentů | 17 846 |
| Magisterských studentů | 20 467 |
| Studentů celkem | 23 250 |
| Akademických pracovníků | 7 161 |
| Další informace | |
| Sídlo | Londýn |
| Adresa | hlavní budova University College London, WC1E 6BT, Spojené království |
| Zeměpisné souřadnice | 51°31′29″ s. š., 0°8′1″ z. d. |
| Kampus | Bloomsbury |
| Členství | Londýnská univerzita |
| http://www.ucl.ac.uk/ | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
University College London (UCL) je veřejná výzkumná univerzita v Londýně (Velká Británie) a jedna ze součástí federální organizace Londýnská univerzita (University of London). Je to největší instituce vysokoškolského vzdělávání v Londýně, největší instituce postgraduálního studia (podle počtu zapsaných studentů) ve Velké Británii[1] a je považována za jednu z významných multidisciplinárních výzkumných univerzit (členství ve skupině Russel Group sdružující 24 britských výzkumných univerzit).[2] UCL byla první univerzitou založenou na území Londýna, vznikla pod názvem London University v roce 1826, přičemž její zakladatelé se inspirovali radikálními myšlenkami osvícenského filosofa Jeremyho Bethama. UCL byla rovněž jako první univerzita v Anglii zcela nezávislá na církvi, což znamenalo, že studenti sem byli přijímáni bez ohledu na náboženské vyznání, a jako první anglická univerzita přijímala ženy za stejných podmínek jako muže.[3] UCL si spolu s několika dalšími univerzitami (University of London, King's College London a University of Durham) nárokuje označení „třetí nejstarší univerzita v Anglii“.
V britských univerzitních žebříčcích se UCL pro rok 2021 umístila na 8. (Times),[4] 10. (Complete)[5] a 14. (The Guardian) místě.[6] Lépe si však vede v mezinárodních žebříčcích (2021), kde zaujala 10. (QS),[7] 16. (THE)[8] a 18. místo (ARWU).[9] Na třístupňové škále hodnotící kvalitu výuky Teaching Excellence Framework (TEF) se UCL umístila na druhém stupni.[10] V národním hodnocení spokojenosti studentů (National Student Survey 2020) se UCL umístila na 114 místě z celkem 154 hodnocených britských univerzit.[11] UCL bývá zařazována mezi univerzity tzv. „zlatého trojúhelníku“ (golden triangle),[12] což je neoficiální označení pro výzkumné univerzity nacházející se v jihoanglických městech Londýn, Cambridge a Oxford.
Hlavní kampus UCL se nachází v londýnské čtvrti Bloomsbury, velmi blízko centra metropole. Mnoho univerzitních institutů a fakultních nemocnic sídlí mimo kampus na různých místech centrálního Londýna. Mimo to má UCL satelitní kampusy v australském městě Adelaide a katarském městě Dauhá. Univerzita je rozdělena na 11 fakult, v jejichž rámci funguje více než 100 kateder a ústavů, institutů a výzkumných center. V akademickém roce 2015/16 univerzitu navštěvovalo přes 38 000 studentů[13] a na jejím chodu se podílelo přes 12 000 členů personálu (včetně asi 3 500 pracovníků výzkumu).[14] Za rok 2014/15 činil příjem univerzity 1,18 miliardy liber, z čehož 427,5 milionu pocházelo z výzkumných grantů a smluv.[15]
Mezi známé absolventy patří „otcové národů“ z Indie, Keni a Mauriciu, zakladatelé Ghany, moderního Japonska[16] a Nigérie,[17] vynálezce telefonu A. G. Bell a jeden ze spoluobjevitelů struktury DNA, Francis Crick. Akademičtí pracovníci UCL přispěli k předním objevům v mnoha disciplínách. Všech pět vzácných plynů (argon, neon, krypton, xenon, hélium) vyskytujících se v přírodě objevil na UCL William Ramsay,[18] spoluobjevitely hormonů byli Ernest Starling a William Bayliss,[19] elektronku vynalezl absolvent UCL John Ambrose Fleming v době, kdy na UCL pracoval,[20] a na mnoha významných pokrocích v moderní statistice se podílela katedra statistiky na UCL, založená Karlem Pearsonem.[21] Mezi absolventy UCL a současnými i bývalými vyučujícími univerzity je nejméně 29 laureátů Nobelovy ceny[22] a tři laureáti Fieldsovy medaile (matematické ocenění).[23]
Akademický rok na UCL je rozdělen na tři trimestry (terms).[24] Pro většinu ústavů a kateder (vyjma Medical School) začíná první trimestr (Term One, T1) na konci září a končí v polovině prosince, druhý trimestr (Term Two, T2) trvá od poloviny ledna do konce března a třetí trimestr (Term Three, T3) začíná koncem dubna a končí v polovině června. Některé ústavy a katedry mají v polovině prvního a druhého trimestru tzv. Reading Week, tedy týden volna, který by měli studenti využít pro načítání povinné literatury, psaní esejí a práci na projektech (velká část studia sestává ze samostatné práce a na studenty jsou kladeny velké nároky ve smyslu domácí přípravy).
UCL je velice výběrová škola; nabídku (offer) ke studiu podle UCAS obdrželo (2017) celkem 62,9 % uchazečů o bakalářské studium a podle Complete University Guide se jedná o 11. nejvýběrovější univerzitu ve Velké Británii.[5] Většina bakalářských programů požaduje po britských studentech tři A ze zkoušek A-Levels nebo známky odpovídající výsledku 6, 6, 6 z vyšší úrovně předmětů při zkouškách International Baccalaureate Program (IB Diploma).[25]
Od uchazečů o bakalářské studium z České republiky UCL požaduje maturitní zkoušku s průměrem 1,80 a lepší.[26] Nicméně požadavky jednotlivých programů se mohou lišit a univerzita tedy doporučuje zájemcům o studium, aby si zkontrolovali konkrétní podmínky přijetí na stránkách jednotlivých programů.[27] Další možností pro zahraniční studenty jsou kurzy Undergraduate Preparatory Certificates (UPC).[28] Jedná se o roční přípravné kurzy, které jsou vyučovány přímo na UCL. Na základě úspěšného absolvování těchto kurzů se pak studenti mohou hlásit nejen na UCL, ale i na další britské univerzity.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku University College London na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Univerzitní kolej v Londýně na Wikimedia Commons 
LIMS forum content by LIMS forum members is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License. Based on a work at www.limsforum.com.
