Type a search term to find related articles by LIMS subject matter experts gathered from the most trusted and dynamic collaboration tools in the laboratory informatics industry.
Sociologický výzkum je systematický proces bádání, na základě kterého se snažíme popsat, předpovědět nebo vysvětlit sociální život jednotlivce, skupiny či společnosti. Cílem sociologického výzkumu je objektivně a reprezentativně popsat znaky a jevy vyskytující se u zkoumaného prvku ve společnosti. Sociologický výzkum zařazujeme do kategorie výzkumu ve společenských vědách.[1]
Sociologický výzkum zkoumá jeden nebo více souvisejících výzkumných problémů. Řešení výzkumného problému má většinou několik po sobě jdoucích a navazujících fází. Nejdříve si výzkumník stanoví a specifikuje výzkumný problém, případně si položí výzkumnou otázku. Na základě tohoto výzkumného problému je poté formulována hypotéza, u které je ověřována pravdivost prostřednictvím analýzy získaných výzkumných dat. V závislosti na výsledcích analýzy dat jsou formulovány výzkumné poznatky a vyvozovány závěry, případně následuje jejich prezentace.[1]
V sociologickém výzkumu se setkáváme nejčastěji se dvěma výzkumnými přístupy, a to s kvalitativním výzkumným přístupem a kvantitativním výzkumným přístupem. Výzkumník je schopen odpovědět na jasně definované výzkumné otázky na základě shromážděných empirických dat buď jejich vyčíslením (kvalitativní výzkum) nebo jejich smysluplností (kvantitativní výzkum). Často ale bývá v sociologickým výzkumu využívána i metoda smíšeného designu, kdy se při analýze kombinují jak prvky kvantitativního tak i kvalitativního výzkumného přístupu.[3]
Jedná se o výzkumný přístup, který se zejména zaměřuje na jednotlivce nebo skupiny a jejich pohled, pochopení a interpretaci světa. Hlavním nástrojem tohoto výzkumného přístupu je rozhovor. Z hlediska metody usuzování u kvalitativního výzkumu využíváme zejména indukci. Cílem je získat pomocí hloubkového rozhovoru komplexní a detailní informace o dané problematice.[4]
Výzkumný přístup je založen zejména na testování hypotéz, a na jejich následném potvrzení či vyvrácení. Data jsou získávána nejčastěji na základě dotazníkového šetření, pozorování či ankety. U kvantitativního výzkumu využíváme jako metodu usuzování zejména dedukci. Výsledkem je získání základního přehledu o zkoumaném problému.[4]
Jedná se o nový koncept, který se na půdě společenských věd objevuje teprve na počátku 21. století. Jedná se o směr, který vychází ze sloučitelnosti dvou typů výzkumů (kvalitativního i kvantitativního) a jejich použitelností v jednom výzkumném projektu. Předpokladem využití obou výzkumných přístupů v jednom výzkumném projektu je lepší pochopení výzkumné problematiky.[5]
Výzkumný vzorek představuje určitou podmnožinu populace, u které zkoumáme určité sociologické jevy a znaky. V sociologickém výzkumu jsou statistiky odvozené z tohoto vzorku analyzovány, aby bylo možné vyvodit závěry týkající se populace jako celku. Nejčastějším důvodem výběru výzkumného vzorku je právě snaha získání informací o celkové populaci.
Při výběru výzkumného vzorku dbáme zejména na jeho reprezentativnost vůči populaci.
Ve společenských vědách rozlišujeme několik typů výběru výzkumného vzorku.
Empirická data je možno sbírat pomocí speciálních postupů a technik, které tyto údaje zachycují. Mezi základní techniky v sociologickém výzkumu patří:
Mezi nejčastější metody usuzování v sociologickém výzkumu patří metoda indukce, metoda dedukce a metoda abdukce.
Indukce je proces usuzování, při kterém výzkumník vyvozuje obecný závěr, který získal díky dílčím poznatkům. Dedukce představuje proces usuzování, při kterém výzkumník na základě dílčích poznatků (premis) dochází k závěru, který vyplývá z těchto poznatků. Abdukcí se rozumí metoda usuzování, při které se jednotlivé poznatky (premisy) spojují s celkem.[4]
V České republice jsou výsledky sociologického výzkumu jsou odborné komunitě a odborné veřejnosti představovány publikováním Sociologického časopisu. Jedná se o recenzovaný vědecký časopis, který publikuje sociologické výzkumné práce k poznání společnosti od českých i zahraničních autorů. Časopis vychází 6x ročně (4x česky a 2x anglicky) v tištěné a online podobě.
"Sociologický časopis vychází od roku 1965. Publikuje stati, které se zabývají otázkami teoretické sociologie, články zkoumající sociální procesy probíhající v postkomunistických i jiných společnostech s důrazem na komparativní dimenzi analýzy, přehledové články zpracovávající vývoj v široké paletě oborů sociologie i příbuzných sociálních věd, metodologické statě, eseje, recenze české i světové sociologické produkce, informace o dění v sociologické obci, zprávy z konferencí a polemické příspěvky. Časopis je jako jediné z českých sociologických periodik zařazen do Web of Science a je uveden i v dalších prestižních vědeckých databázích."[6]
Aktuální impakt faktor Sociologického časopisu je 0,588.
Výsledky sociologických výzkumů jsou pravidelně prezentovány na národních konferencích České sociologické společnosti.[7]