Type a search term to find related articles by LIMS subject matter experts gathered from the most trusted and dynamic collaboration tools in the laboratory informatics industry.
Slum (výslovnost [slam]), česky brloh[1], je podle definice UN-Habitat (program OSN pro lidská sídla) chudinská čtvrť z improvizovaných a obvykle nelegálně postavených chatrčí, i když ne všechny slumy jsou stejné, a některé se nacházejí na sídlištích a podobně.[zdroj?] Slumy se nacházejí hlavně na předměstích velkoměst v rozvojových zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky. V Československu v meziválečné době vyrůstaly nouzové kolonie, které obvykle byly kultivovanější než typické slumy v rozvojových zemích, i zcela regulérní dělnické kolonie. Blíže povaze slumů mají některé bezdomovecké kolonie, případně romské osady na Slovensku.
Velké množství slumů je v Africe. Mezi největší a nejznámější patří slum Kibera, který se nachází asi 6 km od centra keňského hlavního města Nairobi. Odhady počtu obyvatel se různí, udává se od 500 000, ale i několikanásobně víc.[2] Některé slumy, ve kterých žijí lidé na člunech, vznikly na řekách (např. Makoko, Lagos).[3]
V Asii jsou v řadě zemí (Indonésie, Filipíny, Indie a jiné) časté i slumy podél řek, které jsou proslulé znečištěním.[4]
Kolonie chatrčí jsou v brazilských městech známé pod pojmem favellas (počeštěné favely), v Santiagu de Chile callampas, v Limě barriadas či pueblos jóvenes, v Caracasu ranchos.
Ve francouzštině se slum nazývá bidonville (tj. město z plechovek). Menší slumy (stovky obyvatel) existují i na území Francie.[5]
Počty obyvatel slumů jsou pouze odhadovány a výsledky se různí. Podle údajů nevládní organizace Habitat for Humanity žije ve slumech nejméně 900 miliónů lidí. Největší světové slumy jsou:[6]
V roce 2005 odhadovala OSN, že do roku 2050 naroste počet obyvatel ve slumech z 1,6 miliardy na 3 miliardy.[5]
Životní podmínky ve slumech mají tyto obecné charakteristiky:[7]
Nedostatek vody a hygienických zařízení umožňuje rychlé šíření nemocí. Nedostatek pozemních komunikací znemožňuje příjezd záchranným a policejním vozidlům, s tím souvisí i nedostatečná ochrana obyvatel před kriminalitou. Vysoká nemocnost snižuje produktivitu obyvatel a zabraňuje dětem v pravidelné školní docházce. Obyvatelé slumů jsou pro neznámou trvalou adresu vyřazováni z legální pracovní činnosti a práce na černém trhu zhoršuje jejich pracovní podmínky. Problémem slumů jsou kriminalita a drogy. Např. ve slumu Kibera je 50% dívek a žen ve věku 16–25 let těhotných a nezaměstnanost místních obyvatel činí 50%.[2]
Umění se slumy inspiruje, někdy ve zromantizované podobě.