Type a search term to find related articles by LIMS subject matter experts gathered from the most trusted and dynamic collaboration tools in the laboratory informatics industry.
Savana | |
---|---|
travnatá savana na úpatí sopky Ol Doinyo Lengai v Tanzanii | |
globální rozšíření tropických a subtropických travních porostů (savan) | |
Ekologie | |
Biogeografické oblasti | palearktická, nearktická, neotropická |
Geografie | |
Rozloha | 20 mil. km2 |
Kontinenty | Amerika, Afrika, Asie a Oceánie |
Podnebí | tropická savana, tropická suchá, subtropická subhumidní. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Savana je smíšený lesní a travnatý ekosystém (tj. travnatý les), který se vyznačuje tím, že stromy jsou dostatečně rozmístěny, takže koruny stromů nejsou zapojené. Otevřená klenba umožňuje přístup dostatečného množství světla k zemi, aby se na ní mohla udržet nepřerušené bylinné patro tvořené převážně travinami.[1][2][3] Existují čtyři formy savan: savanové lesy, kde stromy a keře tvoří světlou klenbu, stromové savany s rozptýlenými stromy a keři, keřové savany s rozptýlenými keři a travnaté savany, kde se stromy a keře většinou nevyskytují.[4]
Navzdory vysoké hustotě stromů si savany zachovávají otevřenou klenbu.[5] Často se má za to, že savany se vyznačují široko rozptýlenými stromy. V mnoha savanách je však hustota stromů vyšší a stromy jsou rozmístěny pravidelněji než v lesích.[6][7][8][9] Jihoamerické typy savan cerrado sensu stricto a cerrado dense mají obvykle hustotu stromů podobnou nebo vyšší než v jihoamerických tropických lesích,[6][8][9] přičemž savany mají hustotu od 800 do 3300 stromů na hektar a přilehlé lesy 800-2000 stromů/ha. Podobně guinejská savana má 129 stromů/ha, lužní les 103,[7] zatímco východoaustralské sklerofilní lesy mají průměrnou hustotu stromů přibližně 100 na hektar, což je srovnatelné se savanami ve stejné oblasti.[10]
Savany se také vyznačují sezónní dostupností vody, většina srážek je omezena na jedno roční období; jsou spojeny s několika typy biomů a často se nacházejí v přechodné zóně mezi lesem a pouští nebo pastvinou, i když většinou jsou přechodem mezi pouští a lesem.[11] Savany pokrývají přibližně 20 % rozlohy souše na Zemi,[12] což je celkem asi 20 mil. km².[13] Na rozdíl od stepí v Eurasii a prérií v Severní Americe, které by se vyznačovaly chladnými zimami, se savany většinou nacházejí v oblastech s teplým až horkým podnebím, například v Africe, Austrálii, Thajsku, Jižní Americe a Indii.[14]
Během roku je zde vyhrazené období dešťů a období sucha. V podobných klimatických podmínkách se vyskytují i zcela nebo částečně opadavé lesy. O tom, který vegetační typ převládne, rozhoduje klima a půdní podmínky. Traviny i dřeviny mají odlišné ekologické nároky, vzájemně se potlačují a tím vytvářejí podstatu savany. Na styku oblasti lesa a savany může vznikat i přechodný biom nazývaný lesosavana.
Savany se podle délky období sucha dělí na několik typů:
Savany tohoto typu vznikly v důsledku opakovaného kácení a vypalování tropických lesů. Převládající vegetační formací jsou 2–4 metry vysoké traviny, ve kterých se vyskytují ojedinělé stromy. Vlhké savany se vyskytují v Africe v oblasti guinejské savanové zóny, severně od tropického deštného lesa. Tento pás se táhne až do jižního Súdánu. Dále se vlhké savany vyskytují v Jižní Americe. Jedná se o orinocké llanos, brazilské campos a oblast guayanské náhorní savany.
Orinocké llanos (šp. llano = rovina) jsou edaficky (těžké chudé půdy) podmíněnou savanou. Llanos jsou pokryty asi 50 cm vysokými travinami. Stromy se zde vyskytují pouze v malých ostrůvcích nazývaných „matas“
Brazilské campos se rozprostírají v Brazilské vysočině. Campos cerrados představují jakýsi přechod mezi lesem a savanou a v podstatě, je můžeme nazvat savanovým řídkolesím. Campos abiertos představují savanovou formaci bez stromů. Vznikly v důsledku požárů v campos cerrados.
V oblastech guayanské náhorní plošiny se vyskytuje edaficky (půdně) podmíněná savana (těžké chudé půdy). Rozkládá se v nadmořské výšce 1500 až 2000 m n. m. Vynořuje se z deštného lesa.
Rozkládají se v Africe; především v súdánské zóně a ve východní Africe. Jejich podstatu tvoří 1–2 metry vysoké traviny a roztroušeně se vyskytující stromy, které dosahují výšky maximálně 10 metrů. Typickým stromem je baobab. Africké suché savany se využívají pro pastvu dobytka.
Savany vyskytující se v Austrálii se od těch afrických liší. Tamní blahovičníky se s travinami dobře snášejí. Zaujímají rozsáhlé prostory na severu Austrálie v Arnhemské zemi a ve vnitrozemí Queenslandu. Zde se vyskytují travnaté pláně řazené rovněž mezi tropické suché savany.
Vyskytují se v aridních oblastech střídavě vlhkých tropů s množstvím srážek 300–400 mm za rok. V Africe jsou trnité savany rozšířeny v sahelské zóně na jižním okraji Sahary, dále pak v jihozápadní Africe a v oblasti Kalahari. Dřeviny mohou v trnité savaně zcela chybět, někde se mohou vyskytovat akácie. Dominující vegetační formací jsou prořídlé 30–50 cm vysoké traviny.
Zaplavované savany vznikají v důsledku stagnace srážkové vody na nepropustném podloží.
V savanách nacházejí optimální životní prostředí býložravci. Jsou to zvířata schopná rychlého běhu, díky čemuž mohou unikat před predátory. Zbarvení srsti se obvykle přizpůsobuje prostředí. Tento jev je v živočišné říši velmi rozšířen a nazývá se krypsis. Dalším typem fauny je zvířena hrabavá a množství různého hmyzu (mravenci, termiti).
Žijí zde zebry, žirafy, mnoho druhů antilop, pakůň, nosorožec, slon africký, buvol kaferský. Ze šelem to jsou lev, levhart, gepard, pes hyenovitý; z endemických ptáků: hadilov písař, čáp marabu nebo pštros.
V průběhu roku jsou široce otevřené pastviny východní Afriky dějištěm největšího stěhování, protože miliony pakoňů, zeber, buvolovců, antilop a dalších stádových zvířat cestuje ze Serengeti v Tanzanii do Masai Mara v Keni, což činí vzdálenost 1200 mil, v přepočtu kolem 1930 km. Tato obrovská stáda o asi 2 milionech jedinců, z většiny tvořená pakoni, rozsáhlá tak, že jsou pozorovatelná i z vesmíru, podnikají migraci kvůli dvěma hlavním faktorům: čerstvým pastvinám a vodou. Po cestě se mnoho migrujících zvířat, nejčastěji nejmladších, stává kořistí predátorů, jako například lvů, gepardů, krokodýlů a hyen. Ačkoli se o tom někdy mluví jako o každoroční události, migrace je ve skutečnosti plynulá a nepřetržitá celoroční cesta zvířat migrujících přes Tanzanii a Keňu.[15]
Od prosince do začátku března se stáda nacházejí hlavně v národním parku Serengeti v jižní Tanzanii. V únoru se zde začínají shromažďovat pakoni a během dvou týdnů se tu narodí až půl milionu telat. V tu dobu je sice tráva krátká, ale za to bohatá na draslík, vápník a fosfor z vulkanických erupcí, jež tu byly před dvěma až třemi miliony let. Predátoři se v kratší trávě hůř skryjí, ale i přesto je to pro ně doba bohatá na kořist. Duben až květen je obdobím dlouhých dešťů. Stáda kopytníků začínají svou cestu na sever přes střední a západní Serengeti. Do konce dubna totiž většina tráva zmizí. Jak Serengeti vysychá, stáda sledují řeku Grumeti na západ, následovaní predátory. Od června do července se stáda pasou v západním Serengeti a pokračují na sever směrem k Masai Mara. V červnu je řeka Grumeti nízká a často po sobě zanechává jen tůně s krokodýly jakožto jediný zdroj vody v okolí. V červenci se stádo nachází v severní části Tanzanie, poblíž keňských hranic. Migrace obvykle dorazí k Masai Mara v srpnu a v tento okamžik začíná nejdramatičtější část celého putování a tou je překročení řeky. Pro krokodýly to znamená čas hodování na několik příštích týdnů. Během celé cesty zahyne až 250 000 jedinců. Zvířata po této etapě cesty dosahují svého cíle a až do října si mohou užít dostatek trávy a vody. Začátkem října budou pastviny v Masai Mara už prázdné. Do listopadu stáda začínají opouštět dosavadní stanoviště a obracejí se zpět na jih, za stále zelenějšími pastvinami do Serengeti na začátek období dešťů[15]
Vyskytuje se zde mravenečník nebo pásovec. Velcí kopytníci zde chybějí, z malých zde žije pouze pudu jižní (jelínek pudu). Z šelem zde působí puma, jaguár a vlk hřivnatý.
V savanách na tomto kontinentě žije klokan, koala, mravencojed, pes dingo nebo emu hnědý.
Před několika miliony let byla na východu Evropy savana, kde žili i hominidé jako Graecopithecus.[16] Savana byla v Evropě i později.[17]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Savanna na anglické Wikipedii.