Type a search term to find related articles by LIMS subject matter experts gathered from the most trusted and dynamic collaboration tools in the laboratory informatics industry.
Oxidační stres je nerovnováha mezi tvorbou reaktivního kyslíku (jinak též volných radikálů), který vzniká jako vedlejší produkt okysličování a látkové výměny, a schopností organismu rychle odbourávat a detoxikovat reaktivní meziprodukty.[1]
U lidí se podílí na mnoha nemocech, jako je například ateroskleróza, Parkinsonova nemoc, srdeční selhání, infarkt myokardu, Alzheimerova choroba, vitiligo, fragilní X chromozom[2] a chronický únavový syndrom, nicméně krátkodobý oxidační stres může být důležitý v prevenci stárnutí díky vyvolání procesu známého jako mitohormesis.[3]
Existují látky, známé jako antioxidanty, které dokáží zachytit volné kyslíkové radikály a tak snižovat riziko oxidačního stresu. Takové látky obsahuje například čerstvé ovoce a zelenina, konkrétně se jedná o bioflavonoidy a polyfenoly (resveratrol, daidzein, genistein, karotenoidy, vitamín C a E či katechiny.[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oxidative stress na anglické Wikipedii.