Knowledge Base Wiki

Search for LIMS content across all our Wiki Knowledge Bases.

Type a search term to find related articles by LIMS subject matter experts gathered from the most trusted and dynamic collaboration tools in the laboratory informatics industry.

Onkelos
Narození1. století
Řím
Úmrtí120
Povolánípřekladatel, překladatel Bible a rabín
Nábož. vyznáníjudaismus
RodičeKelomenos
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Onkelos (hebrejsky אונקלוס‎) či přesněji Onkelos ha-ger je jméno proselyty, jenž je autorem targumu zvaného Targum Onkelos, což je vynikající a nejznámější aramejský překlad Pěti knih Mojžíšových neboli Tóry. Onkelos byl podle tradice žákem rabana Gamli'ele staršího, jenž působil v Jeruzalémě jako nasi (kníže, představitel sanhedrinu) v období těsně před zničením Chrámu [1] v roce 70 n. l. Mnozí ho nesprávně zaměňují s jiným konvertitou téže doby, Akylasem (Akvilou) ze Sinope v Pontu, jenž vytvořil řecký překlad Pentateuchu okolo roku 130 n. l. [2] Toto zaměňování je založeno na předpokladu, že jméno Onkelos je zkomoleninou řeckého jména Akylas (Ακυλας), jež je odvozeno z latinského aquila („orel“).

Cílem Onkelova překladu bylo zpřístupnit slovo Tóry měně vzdělaným společenským vrstvám obyvatel, jež neuměly hebrejsky, a pomoci při vzdělávání konvertitů. Díky jednoduchosti a srozumitelnosti překladu byl Targum Onkelos brzy rozšířen v židovské diaspoře, zejména v Babylonii. V talmudských Biblích opatřených tradičními komentáři se obvykle vedle hebrejského textu tiskne i aramejský text Targumu Onkelos.[3]

Existuje midraš, podle něhož Onkelos dříve, než podstoupil konverzi, hledal pomoc v nekromancii a radil se s třemi zesnulými: Titem, Bileámem a Ježíšem Nazaretským. První dva, Titus a Bileám, dva nežidé, pomlouvali židovský národ a Onkelovi, jenž byl členem vznešeného římského rodu, usilovně rozmlouvali, aby se k němu připojil. Ježíš však Izrael zahrnul chválou a Onkelovi radil, aby konvertoval.[4] Po své konverzi byl aktivní při přivádění ke konverzi dalších lidí a byl obdivován pro svou moudrost, vznešenost, víru i zbožnost.[5]

Odkazy

Reference

  1. LAU, Jisra’el Me’ir. Praktický judaismus. Praha: Nakladatelství P3K, 2012. ISBN 978-80-87343-09-8. S. 29. 
  2. BIČ, Miloš. Ze světa Starého zákona II. Praha: Kalich, 1989. S. 570. 
  3. NEWMAN, Ja‘akov; SIVAN, Gavri’el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1998. ISBN 80-900895-3-4. S. 224. 
  4. LEIBOWITZ, Ješajahu. Úvahy nad Tórou. Praha: Nakladatelství P3K, 2011. ISBN 978-80-87186-50-3. S. 129. 
  5. BEN JA‘AḲOV IBN ŠÁHÍN, Nisim. Kniha úlevy po veškerých trápeních. Praha: Academia, 2022. ISBN 978-80-200-3418-2. S. 102-103.