Type a search term to find related articles by LIMS subject matter experts gathered from the most trusted and dynamic collaboration tools in the laboratory informatics industry.
Mezinárodní vzpěračská federace | |
---|---|
Zkratka | IWF |
Vznik | 1905 |
Typ | mezinárodní sportovní federace |
Účel | vzpírání |
Sídlo | Maďarsko |
Místo | Budapešť |
Souřadnice | 46°30′55,08″ s. š., 6°36′33,52″ v. d. |
Působnost | celosvětová |
Členové | 187 |
Generální tajemník | Mohamed Džalúd Irák |
Prezident | Michael Sheriar Irani Spojené království (dočasný prezident) |
Přidružení | Český svaz vzpírání, SportAccord, ASOIF, MOV |
Oficiální web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mezinárodní vzpěračská federace (IWF, anglicky: International Weightlifting Federation, dříve známá pod ekvivalentním francouzským názvem: Fédération Haltéphile International /FHI/) je mezinárodní sportovní federace sdružující národní svazy vzpírání. Organizuje mistrovství světa a další významná mezinárodní vzpěračská klání.
Federace byla založena v roce 1905 a sdružuje 187 národních svazů (údaj z roku 2009).[1]
Funkce předsedy federace je po rezignaci Maďara Tamáse Ajána v důsledku rozsáhlého korupčního skandálu, odstartovaném reportážním filmem německé ARD[2] a popsaném ve zprávě Richarda McLarena z června roku 2020 (zmíněny jsou i případy krytí dopingových případů a možné zpronevěry finančních prostředků v řádu miliónů amerických dolarů),[3] uprázdněna.[4] Generálním tajemníkem je Iráčan Mohamed Džalúd (od roku 2017).[5]
Sekretariát a faktické sídlo Mezinárodní vzpěračské federace se nachází v maďarské Budapešti. Za úřadování dočasné prezidentky Ursuly Papandreové v roce 2020 byl oznámen přesun sekretariátu do oficiálního sídla organizace ve švýcarském Lausanne.[6] Do jejího odvolání Výkonnou radou Mezinárodní vzpěračské federace 13. října 2020 však přesun nebyl dokončen.
V důsledku odvolání dočasné prezidentky Papandreové, nedostatečného pokroku ohledně reformy interních organizačních procesů, procesů boje proti dopingu a nedostatečného zapojení sportovců do řízení organizace vyjádřil Mezinárodní olympijský výbor své znepokojení nad děním v organizaci a bude na zasedání své výkonné rady v prosinci 2020 revidovat účast vzpírání při plánování programu Letních olympijských her 2024 v Paříži.[7] Nespokojenost nad vedením organizace, které bylo zvoleno rozsáhlým uplácením delegátů,[3] vyjádřila záhy po odvolání Papandreové řada členských svazů federace; mezi jejich požadavky jsou rezignace Výkonné rady Mezinárodní vzpěračské federace a svolání mimořádného volebního sjezdu do konce listopadu 2020.[8]
Prezidenti IWF[1] | ||
---|---|---|
Jméno | Stát | Období |
bez předsedy | 1905–1912 | |
Peter Tatics | Uhersko | 1912–1920 |
Jules Rosset | Francie | 1920–1923 |
Willem J. M. Linden | Nizozemsko | 1923–1924 |
Jules Rosset | Francie | 1924–1937 |
Willem J. M. Linden | Nizozemsko | 1937–1941 |
pozice uprázdněna | 1941–1946 | |
Jules Rosset | Francie | 1946–1952 |
Dietrich Wortmann | Spojené státy americké | 1952 |
Bruno Nyberg | Finsko | 1952–1960 |
Clarence H. Johnson | Spojené státy americké | 1960–1972 |
Gottfried Schödl | Rakousko | 1972–2000 |
Tamás Aján | Maďarsko | 2000–2020 |
pozice uprázdněna, pravomoci zastávali: Ursula Papandreová (15. 4. – 13. 10. 2020), dočasná prezidentka[9] Intharat Jodbangtoj (13. 10. – 15. 10. 2020), z titulu 1. viceprezidenta Michael Sheriar Irani (15. 10. 2020 –), dočasný prezident[10] |
2020–nyní |
Generální tajemníci IWF[1] | ||
---|---|---|
Jméno | Stát | Období |
bez generálního tajemníka | 1905–1912 | |
osm tajemníků ve čtyřech prac. skupinách | 1912–1913 | |
Moritz Csanády | Uhersko | 1913–1920 |
Joseph Duchateau | Francie | 1920–1924 |
André Bourdonnay-Schweich | Francie | 1924–1938 |
Eugène Gouleau | Francie | 1938–1942 |
pozice uprázdněna | 1942–1946 | |
Eugène Gouleau | Francie | 1946–1960 |
Oscar State | Spojené království | 1960–1978 |
Tamás Aján | Maďarsko | 1978–2000 |
Jannis Sguros | Řecko | 2000–2009 |
Ma Wen-kuang | Čína | 2009–2017 |
Mohamed Džalúd | Irák | 2017–nyní |