Type a search term to find related articles by LIMS subject matter experts gathered from the most trusted and dynamic collaboration tools in the laboratory informatics industry.
Mezinárodní telekomunikační unie | |
---|---|
Vznik | 17. května 1865 a 1865 |
Sídlo | Ženeva, 1211, Švýcarsko |
Souřadnice | 46°13′22,58″ s. š., 6°8′12,39″ v. d. |
Oficiální web | www |
pressinfo | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mezinárodní telekomunikační unie (ITU – International Telecommunication Union, UIT – Union internationale des télécommunications) je specializovaná agentura OSN zabývající se problematikou informačních a komunikačních technologií.
ITU byla založena 17. května 1865 v Paříži, tehdy jako Mezinárodní telegrafní unie, na popud francouzské vlády z potřeby koordinace telegrafního provozu v Evropě. Toho dne totiž byla na Mezinárodní telegrafní konferenci podepsána Mezinárodní telegrafní konvence.[1] Zakládající dokument podepsaly evropské státy (i francouzský císař a ruský car) vyjma Spojeného království. Byla tím přijata mezinárodní Morseova abeceda (odlišná od původní americké). Později se působnost ITU rozšířila na celý svět. Po vynálezu telefonu a rádia se její působnost rozšířila o koordinaci telefonního a později radiokomunikačního provozu. V roce 1924 byl zřízen Mezinárodní poradní sbor pro telegraf – CCIT a Mezinárodní poradní sbor pro telefon – CCIF, které byly v roce 1956 spojeny pod názvem CCITT. V roce 1927 byl zřízen Mezinárodní poradní sbor pro radiokomunikace – CCIR. V roce 1934 přijala Unie svůj dnešní název a v roce 1947 se stala odbornou organizací OSN (Specialized Agency) a byl zřízen Mezinárodní úřad pro zápis kmitočtů – IFRB (International Frequency Radio Board). ITU je ze všech organizací OSN nejstarší. Sídlem ITU se stala Ženeva. Nejvyšším orgánem je Konference vládních zmocněnců.
Současná organizační struktura byla přijata v roce 1993. Existují tři sektory Unie – Radiokomunikace (ITU-R), dříve CCIR, Normalizace v telekomunikacích (ITU-T, dříve CCITT) a Rozvoj telekomunikací (ITU-D). Každý ze tří sektorů ITU pracuje prostřednictvím konferencí a zasedání studijních skupin, kde delegáti z členských zemí vypracovávají doporučení sloužící jako základ pro koordinovaný provoz globálních telekomunikačních sítí a služeb.
Studijní skupiny, vytvořené z expertů členských zemí, z důležitých telekomunikačních provozních organizací a výzkumných a vědeckých ústavů z celého světa zajišťují technickou práci Unie a připravují podrobné studie, které jsou základem pro vytvoření uznávaných doporučení ITU.
ITU-R vypracovává technické charakteristiky pozemních a kosmických bezdrátových služeb a systémů a vypracovává provozní postupy. Rovněž vypracovává důležité technické studie, které slouží jako základ pro rozhodnutí v právních předpisech projednávaných na radiokomunikačních konferencích.
V ITU-T experti připravují technické specifikace pro telekomunikační systémy, sítě a služby, včetně jejich provozu, fungování a údržby. Jejich práce rovněž pokrývá vytvoření tarifních zásad včetně metod účtování používaných při poskytování mezinárodních služeb.
Experti z ITU-D zaměřují svou práci na přípravu doporučení, názorů, směrnic, příruček a zpráv, které poskytují pracovníkům provádějícím rozhodování v rozvojových zemích týkající se vývoje strategií a politiky pro management sítí.
Každý sektor má svůj vlastní aparát, který zajišťuje realizaci pracovního plánu sektoru a koordinuje činnosti.
Úřad pro normalizaci telekomunikací (anglicky Telecommunication Standardization Bureau, TSB) poskytuje sekretariát pro práci v sektoru ITU-T a služby pro účastníky prací ITU-T, rozšiřuje informace o mezinárodních telekomunikacích a vypracovává dohody s mnoha mezinárodními normalizačními organizacemi.
ITU-T (normalizace v telekomunikacích) zajišťuje tyto činnosti:
Švýcarská poštovní správa pro potřeby sekretariátu v roce 1958 vydala první edice známek ve švýcarské měně a typickém provedení. Jsou opatřeny nápisem UNION INTERNATIONALE DES TELECOMMUNICATIONS a dalším označením HELVETIA. Motivy jsou zejména z oblasti spojů, případně se zobrazením budovy, kde úřad sídlí.[2]