Type a search term to find related articles by LIMS subject matter experts gathered from the most trusted and dynamic collaboration tools in the laboratory informatics industry.
Ciudad autonoma de Melilla | |
---|---|
![]() | |
Hymna: Hymna Melilly | |
Geografie | |
Souřadnice | 35°16′57″ s. š., 2°56′51″ z. d. |
Rozloha | 12,3 km² |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) Africa/Ceuta |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 85 491 (2023) |
Hustota zalidnění | 6 929,1 obyv./km² |
HDP/obyv. | 21 441 €/obyv. |
Jazyk | španělština (úřední) |
Správa regionu | |
Stát | ![]() |
Nadřazený celek | ![]() |
Podřízené celky | provincie |
Vznik | 14. březen 1995 (získání autonomie) |
Předseda vlády | Juan José Imbroda (PP) |
Parlamentní zastoupení | |
Kongres | 1 křesel |
Senát | 2 křesel |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | ES-ML |
Telefonní předvolba | 952 |
Označení vozidel | ML |
Oficiální web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Melilla [meˈliʎa] (berbersky Mritch nebo Mrič) je, vedle města Ceuta, jedním ze dvou španělských měst na Středomořském pobřeží severní Afriky. Je obklopena územím Maroka, a sice regionem Ríf. Dříve byla Melilla považována za součást Andalusie, a tak byla do 14. března 1995, kdy jí byl udělen statut autonomního města, přidělena k provincii Málaga. Před vstupem Španělska do Evropské unie byla Melilla svobodným přístavem. Její obyvatelstvo se skládá z křesťanů (asi 45 %), muslimů (též asi 45 %) – především Berberů, židů (5 %, tj.asi 1.000 obyv.) a malého počtu hinduistů. Úředním jazykem je španělština.
Melilla je autonomním městem Španělska, obklopeným na pevnině územím Maroka, které si na Melillu, stejně jako na Ceutu a několik malých španělských ostrovů při africkém pobřeží (Španělské severoafrické državy), dělá nároky. Zakládá je na faktu, že tato oblast byla mezi lety 791 a 1497, kdy bylo město zabráno Španělskem, pod nadvládou muslimských dynastií. Naopak Španělsko prohlašuje, že na rozdíl od protektorátních území někdejšího Španělského Maroka byla Melilla součástí Španělska téměř od jeho vzniku jako nezávislého státu. Melilla je tak součástí Španělska mnohem déle než některé současné španělské regiony, jako například Navarra. Tyto argumenty však Maroko považuje za irelevantní.
Melilla je původně fénickou pevností, která sloužila ochraně dřívějšího království v Tlemcenu a Fèsu. Pevnost byla roku 1497 dobyta Španělskem a zůstala od té doby jeho državou. Od roku 1956, kdy získalo Maroko nezávislost, si činí nároky na Melillu, stejně jako i na Ceutu a několik neobydlených ostrůvků před marockým pobřežím, které též náležejí ke Španělsku. Protože žádná z těchto oblastí neoplývá výrazným nerostným bohatstvím, zůstávají protesty marockého království v mezích.
Tato návštěva ukázala v podobě demonstrací, jak velké podpoře se španělská královská rodina v Melille těší, zatímco marocká vláda návštěvu odsoudila, protože považuje přítomnost Španělska v Ceutě a Melille za anachronismus a požaduje marockou suverenitu nad těmito územími[1].
Ekonomiku Melilly představuje především obchod, který tvoří 0,1 % celého obchodu Španělska. 95 % těchto obchodů je malých, zapsaných jako fyzické osoby. V současnosti zde existuje asi 3 400 firem, z nichž polovina je ve sféře nemovitostí a hoteliérství. Tradičním odvětvím průmyslu je rybolov, zpracování ryb a též stavba lodí v místních loděnicích. Melilla, jejíž přístav má statut svobodného přístavu, též obchoduje s rybami, ovocem, železnou rudou a olovem. Průmyslová výroba se také orientuje na těžené suroviny – kovové výrobky, chirurgické a ortopedické nástroje atd. Vysoké zisky má Melilla z přeshraničního obchodu (z legálního i z pašování). Další příjmy města pocházejí z pomocných fondů Španělska a Evropské unie. Jedinou úřední měnou je euro.
Melillská Capilla de Santiago neboli Jakubova kaple představuje jedinou ryzí gotickou architekturu na africkém kontinentě. Melilla bývala prosperující částí Španělského Maroka. Nová buržoazie vyjadřovala svoji prestiž skrze modernismus, katalánskou verzi art nouveau, která byla tehdy ve Španělsku oblíbená. Dílny inspirované katalánským architektem Enriquem Nieto, pokračovaly v modernistickém stylu, ačkoliv všude jinde už vyšel z módy. Tím pádem má Melilla hned po Barceloně druhou největší koncentraci modernistických prací ve Španělsku. Melilla je vychvalována jako příklad multikulturalismu, jelikož v tak malém městě jako je, můžeme najít až tři velká náboženství, a je s podivem, jak vedle sebe žijí lidé různého vyznání v poklidu. Křesťanská většina převládající v minulosti nyní klesá, zatímco muslimské obyvatelstvo roste. 45 % obyvatel je původem z Pyrenejského poloostrova, Španělé a katolíci. Dalších 45 % tvoří muslimové, především původem maročtí Berbeři z oblasti Rifu, kde se Melilla nachází a jejich mateřským jazykem je tamazight. Asi 1.000 obyvatel tvoří Židé, kteří sem prchali už v dobách španělské inkvizice a vraceli se z několikasetletého exilu v Maroku. Přesto jejich počet klesá, před 2. světovou válkou tvořili asi 20 %, zatímco dnes asi 5 %. Indové a Číňané tvoří poslední větší část obyvatelstva, které sem přišlo hlavně z obchodních důvodů. Dalšími obyvateli jsou ilegální imigranti ze subsaharské Afriky a z Alžírska. Specifikem je dojížďka Maročanů za prací. Ti denně tvoří až o 30 000 obyvatel víc. Někteří z nich v Melille i bydlí, avšak nemají volební právo.
Melilla vlastní zajímavé dědictví. Je to město obehnané zdmi, jejichž stavba probíhala od 16. století do 19. století, tedy od dob renesance do doby vlády Bourbonů. V 18. století se začaly měnit zdi na hradby s budovami, jež odrážely zájem španělských králů o obranu území. Celá tato zóna byla prohlášena historicko-uměleckým celkem a v současnosti se o ni pečuje podle nejvyššího zákona o kulturním dědictví. V rámci tohoto celku jsou památky jako:
Od konce 19. století začíná éra lesku a úchvatnosti, z níž vzniká moderní město. V druhé polovině 19. století se stavěly silné hranice, trochu ve stylu neostředověké architektury. Melilla je hned po Barceloně druhým městem, v němž najdeme mnoho modernistických staveb. Katalogizováno jich je asi 500. Tato moderní zóna je rovněž pod ochranou zákona o kulturním dědictví. Mnoho z těchto budov je dílem architekta z barcelonské školy, Enrique Nieto y Nieto, jenž se v Melille usadil a vytvořil rozsáhlé modernistické dílo, jako následovník Lluise Domènech i Montaner. Za zmínku stojí jejich květinové modernistické budovy, Casa Tortosa, La Reconquista nebo Casa Melul. Dalšími tvůrci modernismu v Melille byli především Emilio Alzugaray Goicoechea a Tomás Moreno Lázaro. Ve 30. letech se v Melille uchytil směr art deco a architekti jako Francisco Hernanz Martínez nebo Lorenzo Ros Costa zrealizovali v městských čtvrtích velice výrazné stavby, například:
Melilla je rozdělena do deseti městských čtvrtí, tzv. barrios
Nejbližší marocká města jsou Nador, Beni-Enzar a Farhana.
Melilla se stala cílem migrantů z mnoha zemí Afriky, kteří se pokoušejí přes Maroko (a Alžírsko) dosáhnout města, a docílit tak vstupu do Španělska a tím i EU. Město je sice chráněno před ilegálními přestupy dvěma vysokými ploty (jeden je vysoký 3 m, druhý 8 m), hlásiči pohybu, infračervenými kamerami i četnými hlídkami policie Guardia Civil, ovšem obdobně jako v Ceutě s pochybnými výsledky. Situace se přiostřila koncem roku 2005, když se proslechlo, že Španělsko má v úmyslu bezpečnostní opatření zesílit. Při následující vlně pokusů o překonání hraničních překážek došlo i k smrtelným zraněním; Maroku pak různé organizace, jako Amnesty International a Lékaři bez hranic, vytkly, že vysadilo zajaté uprchlíky v poušti. Španělé třetí plot vystavěli. Tentokrát je vyšší, aby se zabránilo snadnému přelézání uprchlíků na domácky vyrobených žebřících. Avšak kromě toho, že je ještě vyšší, je zároveň vysoce moderní, jeho náklady se odhadují na 33 milionů eur. Je to 11 kilometrů třímetrových souběžných plotů navýšených o ostnatý drát, s pravidelně rozestavenými pozorovatelnami a se silnicí, která se mezi nimi táhne, aby posloužila policejním nebo ambulantním vozidlům v případě potřeby. Podzemní kabely spojují reflektory, hlukové a pohybové senzory a videokamery do centrální kontrolní kabiny/boudy.