Type a search term to find related articles by LIMS subject matter experts gathered from the most trusted and dynamic collaboration tools in the laboratory informatics industry.
| Krajský soud v Plzni | |
|---|---|
 Budova Krajského soudu v Plzni | |
| Odvolací soud | Vrchní soud v Praze |
| Předseda | JUDr. Věra Oravcová, Ph.D. |
| Místopředseda | Mgr. Miloslav Sedláček (trestní úsek) Mgr. Lukáš Pišvejc (správní úsek) Mgr. Timm Šmehlík (občanskoprávní úsek) Mgr. Radovan Hronek (insolvenční úsek) |
| Adresa | Veleslavínova 40 306 17 Plzeň |
| Ulice | Veleslavínova |
| Souřadnice | 49°44′57″ s. š., 13°22′35″ v. d. |
| Oficiální stránky | |
| Mapka soudního obvodu | |
 | |
| Kód památky | 50140/4-5163 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krajský soud v Plzni je krajský soud se sídlem v Plzni. Soud se nachází v historické budově na Veleslavínově ulici v místech bývalého dominikánského kláštera, v jeho sousedství sídlí Krajské státní zastupitelství v Plzni. Obvod jeho působnosti odpovídá celému bývalému územnímu Západočeskému kraji, tedy samosprávným krajům Plzeňskému i Karlovarskému. Rozhoduje především o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů ve svém obvodu, v některých případech (nejzávažnější trestné činy, insolvenční řízení, spory ve věcech obchodních korporací, hospodářské soutěže, duševního vlastnictví apod.) rozhoduje sám jako soud prvního stupně, o odvoláních pak rozhoduje Vrchní soud v Praze. Vykonává také agendu správního soudnictví.
Do obvodu Krajského soudu v Plzni patří obvody těchto okresních soudů:
Krajský soud v Plzni vznikl dne 1. července 1850 s obvodem osmnácti okresních soudů, a to v souvislosti s reformou justice, kdy zanikly patrimoniální, městské a jiné soudy a kdy byla soudnictví dána tvář, která přetrvala až do 21. století. Založen byl ještě jako zemský soud (Landesgericht), od 1855 se ale nazývá krajským soudem (Kreisgericht),[1] protože zemskými byly nazývány již jen krajské soudy v hlavních městech jednotlivých zemí.
Jeho obvod byl tehdy menší, zahrnoval pouze okresní soudy v Plzni, Blovicích, Dobřanech, Domažlicích, Horšovském Týně, Hostouni, Kralovicích, Manětíně, Městě Touškov, Nepomuku, Poběžovicích, Přešticích, Rokycanech, Stodu a Stříbře. Po vzniku Československé republiky byl navíc z části tohoto obvodu vytvořen Krajský soud v Klatovech,[2] který zanikl až roku 1949.[3] Po roce 1960 pak byl připojen obvod zrušeného Krajského soudu v Karlových Varech (a tím i obvod dřívějšího Krajského soudu v Chebu), čímž byla územní působnost plzeňského krajského soudu dotvořena.
Od roku 2002 je v souvislosti s vytvořením nových samosprávných krajů zákonem o soudech a soudcích předpokládána i pobočka krajského soudu v Karlových Varech, ta však doposud zřízena nebyla.[4] Naopak Karlovarský kraj koncem roku 2021 navrhl, aby z kapacitních a finančních důvodů byla pobočka zřízena v Chebu, v budově tamního okresního soudu.[5]
Na samém začátku měl jen 29 zaměstnanců a sídlil v prvním a druhém poschodí plzeňské radnice, správa města sídlila v přízemí. Agenda obou institucí se ale začala rozšiřovat, takže brzy vyvstal kapacitní problém, který byl na základě žádosti prezidia krajského soudu vyřešen až roku 1892, kdy prezidium Vrchního zemského soudu v Praze rozhodlo o stavbě samostatné justiční budovy. Z více variant bylo vybráno místo na severozápadě historické Plzně, ohraničené ulicemi Sedláčkovou, Veleslavínovou, Dominikánskou a Otakarovými sady (sady 5. května), kde se nacházel původní dominikánský klášter (zvaný též Černý), sloužící tehdy jako vojenská nemocnice, a špitál sv. Maří Magdalény s kaplí sv. Václava. Zároveň šlo o jediné místo, kde se dochovala část původního městského opevnění, včetně polokruhové bašty. 23. dubna 1900 byl slavnostně položen základní kámen a už roku 1902 plzeňská stavební společnost Müller a Kapsa předala celý areál krajskému soudu do užívání, který zde zahájil svůj provoz dne 10. listopadu 1902. Názory na střízlivě kasárenský justiční palác byly rozdílné, část plzeňských osobností ho vzhledem k zásahu do historického města nepřivítala s nadšením, tehdejší architekti si ho ale pochvalovali jako „hodnotný článek určitého stavebního a hospodářskoprávního stupně vývoje města Plzně“.[1][6]
Po půlstoletí nerušeného užívání budovy se opět začaly objevovat problémy s nedostatkem místa. Roku 1955 zrušilo ministerstvo vnitra věznici, umístěnou v zadní části areálu, a vězně přesunulo do věznice Bory, přesto to ale nestačilo. K roku 1969 zde již sídlil nejen krajský soud, ale i Okresní soud Plzeň-město, Okresní soud Plzeň-sever, krajská a městská prokuratura a státní notářství pro Plzeň-jih, Plzeň-sever i Plzeň-město. Až roku 1989 se krajská prokuratura odstěhovala do sousedství ve Veleslavínově ulici č. 38, roku 1994 se Okresní soud Plzeň-sever nastěhoval do budovy po bývalé vojenské prokuratuře v ulici E. Beneše (po roce 2008 se do tohoto areálu přesunul ze svého původního sídla v Kamenické ulici, které bylo v zátopovém území a v roce 2002 bylo vyplaveno, i Okresní soud Plzeň-jih[7][8]) a postupně odešly také další justiční instituce. Jako poslední se po adaptaci bývalé školní budovy „Nad Hamburkem“ roku 2001 přemístil Okresní soud Plzeň-město a naopak se zpět přistěhovaly do té doby na jiných místech dislokovaná pracoviště krajského soudu.[1] Severní část komplexu ovšem i tak využívala městská policie. Obě části jsou od roku 1999 chráněny jako nemovitá kulturní památka.[6]
Jména jsou uvedena bez akademických titulů, řádů a vyznamenání.[1]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krajský soud v Plzni na Wikimedia Commons 
LIMS forum content by LIMS forum members is licensed under a Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License. Based on a work at www.limsforum.com.
