Type a search term to find related articles by LIMS subject matter experts gathered from the most trusted and dynamic collaboration tools in the laboratory informatics industry.
Ketuba (hebrejsky כתובה, plurál כתובות, ketubot) je psaná svatební smlouva, kterou uzavírají ženich a nevěsta při židovské svatbě. Stanovuje povinnosti manžela k manželce, tj. „živit, ctít a podporovat ji, jak se sluší na židovského manžela…,“[1] dále je v ní zaznamenána výše věna a upřesňuje podmínky rozvodu, včetně případného vyrovnání. Manželku ochraňuje rovněž v případě rozluky nebo úmrtí manžela. Dnes tvoří ketuba část svatebního obřadu mezi kidušin a nisu'in. O halachických náležitostech týkající se ketuby pojednává jak mišnický traktát Ketubot, tak i stejnojmenný traktát v Talmudu.[1]
Ketuba je pozůstatek velmi staré tradice sahající až do starověku. Ketuba nahrazuje starověkou a biblickou praxi vyplácení vdovského podílu (peněz nebo majetku, který může užívat vdova po smrti svého manžela) a stanovuje především hmotné poměry obou manželů. Nejstarší dochovaná ketuba je stará přibližně 2200 let.[2]
Nevěstino věno dělí na dvě části: nichsej con melog a nichsej con barzel - nichsej con melog jsou peníze, které nevěsta věnuje do manželství a ani v případě rozluky na ně nemá nárok, nichsej con barzel jsou naopak peníze, které její manžel sice může použít a utratit, avšak v případě rozluky či rozvodu jí tuto částku musí vrátit. Ketuba také zahrnuje slib manžela, že o svou ženu bude pečovat a starat se o ni.
Ketuba je tradičně psaná aramejsky a její obsah je více méně formální. Progresivní proudy judaismu umožňují napsat ketubu hebrejsky. V konzervativním judaismu se přidává ještě jeden odstavec, tzv. Liebermanova klauzule, která umožňuje rozvod i za nepřítomnosti manžela (například pokud je dlouhodobě nezvěstný) nebo i v případě jeho nesouhlasu (takový případ, kdy je žena uvázána v manželství, které není možné rozloučit, se nazývá aguna), a to v souladu s civilním občanským právem. Ortodoxní Židé většinou tento dodatek odmítají, protože podle nich porušuje halachu.
Reformní a liberální Židé většinou volí moderní tón při psaní ketuby, finanční otázky zůstávají více méně formalitou a důraz je kladen především na vzájemné dodržování a prohlubování rodinných hodnot, jako je manželské štěstí, láska, péče o děti atd.
Ketuba bývá velmi často bohatě zdobená, psaná na drahém papíře nebo pergamenu a to ručně a tuší. Způsob zdobení a dekorace již záleží na vkusu, stylu a kulturní tradici dotyčného regionu.
Poté, co je ketuba při svatebním obřadu podepsána dvěma svědky, ji nevěsta ukáže shromážděným hostům a převezme ji od ženicha do svého opatrování.