Type a search term to find related articles by LIMS subject matter experts gathered from the most trusted and dynamic collaboration tools in the laboratory informatics industry.
James Van Allen | |
---|---|
Narození | 7. září 1914 Mount Pleasant |
Úmrtí | 9. srpna 2006 (ve věku 91 let) Iowa City |
Příčina úmrtí | srdeční selhání |
Alma mater | Iowa Wesleyan University (do 1935) Iowská univerzita (1935–1939) Mount Pleasant Community High School |
Povolání | fyzik, astronom, jaderný fyzik, vysokoškolský učitel, profesor a vědec o Zemi |
Zaměstnavatelé | Carnegie Institution for Science (1939–1942) Iowská univerzita (1951–1985) Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory |
Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1946) Osobnost roku časopisu Time (1960) Richtmyer Memorial Lecture Award (1960) medaile Elliotta Cressona (1961) John Adam Fleming Medal (1963) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
James Alfred Van Allen (7. září 1914 Mount Pleasant, stát Iowa – 9. srpna 2006 Iowa City, Iowa) byl americký vědec zkoumající vesmír. Jsou podle něj pojmenovány Van Allenovy radiační pásy.[1]
Absolvoval studium fyziky pevných látek a nukleární fyziky na Iowské univerzitě (University of Iowa). Od roku 1940 pracoval v Carnegieho institutu, odtud odešel na Univerzitu Johna Hopkinse na zdejší Laboratoř aplikované fyziky.[2]
Během druhé světové války byl u námořnictva jako dělostřelecký důstojník. Po válce se do Laboratoře aplikované fyziky (APL) vrátil a roku 1946 byl pověřen vedením vědeckého týmu využívajícího ukořistěné německé rakety V-2 k výzkumu atmosféry. Od roku 1951 vedl katedru fyziky na Iowské univerzitě a zde vyvíjel přístroje pro americké družice.[1]
Poté, co prosadil, aby na družicích Explorer 1 a Explorer 3 byly umístěny Geigerovy počítače pro detekci kosmického záření, byly po něm pojmenovány v těchto experimentech objevené Van Allenovy radiační pásy. V roce 1960 se stal společně s dalšími americkými vědci Osobností roku časopisu Time. Později se podílel na vývoji přístrojů meziplanetárních sond.[2]