Infrastructure tools to support an effective radiation oncology learning health system

Spalničky
lat. Morbillus
Kůže s projevy spalniček po třech dnech infekce
Základní údaje
Původce	virus spalniček
Přenos	kapénková infekce
Inkubační doba	13 dní[1]
Klinický obraz	kašel, konjunktivitida, rýma, Koplikovy skvrny, vyrážka
Symptomy	horečka, kašel, rýma, zanícené oči, vyrážka
Léčba	symptomatická léčba
Očkování	MMR vakcína
Statistické údaje
Smrtnost ve světě	až 10 %
Smrtnost v ČR	0,1 – 0,01 %
Klasifikace a externí odkazy
MKN-10	B05.
MedlinePlus	001569

Spalničky (zastarale a moravsky osypky,^[2][3] lat. morbillus) jsou virové infekční onemocnění provázené charakteristickou vyrážkou. Původcem tohoto onemocnění je virus spalniček, jehož přirozeným hostitelem je výhradně člověk. Nákaza se šíří vzdušnou cestou – kapénkami. V zemích, kde není zavedeno očkování, jsou spalničky nebezpečným, život ohrožujícím onemocněním. Z celosvětového pohledu patří toto onemocnění mezi nejčastější příčiny úmrtí dětí do 5 let. Více než 95 % úmrtí na spalničky bylo zaznamenáno v zemích s nízkým hrubým domácím produktem a špatnou zdravotní infrastrukturou.^[1] Úmrtnost je ve špatných hygienických podmínkách až 10 %, jinak pod 0,1 %.^[4]

Výsev kožní vyrážky je při diagnostice nutné odlišit od podobných projevů zarděnek a jiných vyrážkových onemocnění.

K přenosu nákazy dochází přímo, kapénkovou infekcí (kýcháním a kašláním) nebo kontaktem s nosními či nosohltanovými sekrety nemocných osob. Výjimečně může dojít k přenosu i nepřímo, vzduchem nebo prostřednictvím předmětů, které byly kontaminovány těmito sekrety.^[5]

Inkubační doba viru spalniček je 6–19 dní, průměrně 13 dní.^[1] Období nakažlivosti začíná od nástupu počátečních příznaků onemocnění, ve kterém je nejvyšší a je charakterizováno intenzivním kašlem. Infikovaní lidé jsou nakažliví ještě 4 až 5 dní po objevení se vyrážky.^[6]

Mezi první projevy patří horečka, kašel, zánět spojivek a rýma.^[7] Na sliznici v dutině ústní se mohou objevit charakteristické bílé skvrny na červeném podkladě,^[7] tzv. Koplikovy skvrny. Horečka může dosáhnout až 40 °C. Po 3–5 dnech se objeví drobně skvrnitá, sytě červená vyrážka, která postupně splývá.^[8] Začíná typicky za ušima a postupně se odtud šíří přes obličej na celé tělo.^[1] Přetrvává zhruba 3 dny. Poté dochází k jejímu vyblednutí a následnému ústupu v pořadí, v jakém se objevila. Kůže se začne olupovat.^[6]

Nemocný s touto infekcí by měl být v izolaci. Na spalničky není žádný specifický lék. Léčí se pouze projevy onemocnění – horečka a další příznaky. Ke snižování teploty lze použít léky, či zábaly. Vhodné je zajistit dostatek tekutin a klid na lůžku. U nemocných se sníženou obranyschopností lze podávat ribavirin.^[1]

Na spalničky je možné zemřít, smrt může nastat přímo působením infekce (spalničková encefalitida), nebo v důsledku sekundární infekce (spalničky bývají doprovázeny útlumem imunitního systému a tím i vyšší náchylností k infekcím). Největší riziko úmrtí na spalničky i vážného průběhu onemocnění mají kojenci do jednoho roku věku, například při epidemii spalniček v Mongolsku v letech 2015-2016 zemřel v přímé souvislosti se spalničkami každý 81. nakažený kojenec. Vážné komplikace vyžadující intenzivní lékařskou péči postihly každého 28. kojence.^[9]

Toto onemocnění mohou provázet primární komplikace způsobené přímo virem, či sekundární komplikace při poměrně časté bakteriální superinfekci. Mezi nejčastější komplikace patří zápal plic, zánět středouší a gastroenteritida s průjmem.

Jako vzácnější komplikace je popisována subakutní sklerózující panencefalitida (Dawsonova nemoc), smrtelné onemocnění mozku objevující se několik let po prodělaných spalničkách. Původní odhady rizika byly poměrně nízké, ale studie publikovaná v roce 2016 ukazuje, že riziko je zřejmě mnohem vyšší než původně předpokládaných 1:10 000. Zejména pro kojence do jednoho roku se zdá, že by mohlo být riziko této komplikace 1:600.^[10]

Prodělané spalničky poškozují imunitní paměť, jak v buněčné, tak v humorální složce. Toto zjištění zřejmě částečně vysvětluje již dlouhou dobu známou náchylnost k dalším infekcím, která přetrvává až několik let po prodělání spalniček.^[11]

Původcem spalniček je jednovláknový RNA virus rodu Morbillivirus z čeledi Paramyxoviridae. I přes genetické variace je Morbillivirus považován za monotypický – za virus s jedním antigenním typem (neboli jediným sérotypem). Lidé jsou jedinými přirozenými hostiteli viru a není známo, že by existovaly jiné rezervoáry u zvířat, proto je teoreticky možná celosvětová eradikace (vymýcení). V Česku byly poslední epidemie v letech 2014 a 2017.

Virus je vysoce nakažlivý a šíří se kašláním a kýcháním prostřednictvím blízkého osobního kontaktu nebo přímého kontaktu se sekrety ve fázi onemocnění, která trvá 2–⁠4 dny. Spalničky jsou nejvíce nakažlivým přenosným virem, který je znám. Ve vzduchu nebo okolních površích zůstává infekční až 2 hodiny. Virus proniká do organismu přes epitel dýchacích cest. Po dobu 4–⁠7 dnů se virus replikuje v kůži, spojivkách, dýchacím traktu a ve vnitřních orgánech.

Nakažení lidé jsou infekční už asi 5 dní před výsevem exantému a až 4 dny poté. Onemocnění zanechává celoživotní imunitu. Spalničky jsou tak nakažlivé, že pokud je má jedna osoba, nakazí 90 % neimunních lidí v okolí. Mezi rizikové faktory infekce virem spalniček patří imunodeficience způsobená HIV nebo AIDS, imunosuprese po transplantaci orgánu nebo kmenových buněk, léčba alkylačními látkami nebo kortikosteroidy bez ohledu na stav imunizace; cestování do oblastí, kde se spalničky běžně vyskytují nebo kontakt s cestujícími z takové oblasti; ztráta pasivních, zděděných protilátek před dosažením věku rutinní imunizace.

Provádí se pravidelné očkování MMR vakcínou, která obsahuje oslabené viry spalniček, příušnic a zarděnek. V České republice se první dávka podává po třináctém měsíci věku dítěte a přeočkování se provádí mezi 5. až 6. rokem věku dítěte po provedeném základním očkování.^[12]

Podle studie Mina et al., kdy byla na skupině 77 neočkovaných dětí v Nizozemí testována hypotéza, podle které kvůli replikaci Morbilliviru v buňkách imunitního systému dochází nejen ke krátkodobému oslabení imunitního systému, ale i k dlouhodobé eliminaci buněk produkujících široké spektrum protilátek a vzniku imunitní amnézie. Takto oslabený jedinec je následně velmi náchylný k sekundárním infekcím i roky po primárním onemocnění spalničkami.^[13]

Díky povinnému očkování MMR vakcínou byl v letech 2000–2013 výskyt spalniček v České republice minimální, hlášeno bylo do třiceti případů ročně,^[14][15] a to u dospělých nebo dospívajících dětí, které nebyly očkovány vůbec nebo jenom jednou dávkou. V dalších letech v České republice proočkovanost klesala a v roce 2018 bylo hlášeno 203 případů spalniček,^[16] v roce 2019 celkem 590 případů, pak nastal pokles: v roce 2020 nahlášeny 4 případy a v letech 2021 a 2022 žádný případ.^[17] V roce 2007 bylo v České republice proti spalničkám očkováno 98 procent dětí do věku tří let, v roce 2017 již jen 84 procent.^[18]

Světová zdravotnická organizace v roce 2019 kvůli stoupajícímu počtu případů spalniček vyřadila Českou republiku ze seznamu zemí, kde byla tato nemoc vymýcena.^[19]

• LISSAUER, Tom; CLAYDEN, Graham. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vyd. Spain: Elsevier, 2007. ISBN 978-07234-3398-9. 

• Zarděnky
• Příušnice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu spalničky na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo spalničky ve Wikislovníku
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem jsou spalničky

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.