Organizational Memory and Laboratory Knowledge Management: Its Impact on Laboratory Information Flow and Electronic Notebooks

Liberální demokraté jsou centristická politická strana ve Velké Británii založená roku 1988 spojením Liberální strany a Sociálně demokratické strany. Obě strany již dříve sedm let úzce spolupracovaly. V srpnu 2020 byl vůdcem strany zvolen Ed Davey, který úřad jako zastupující lídr zastával od ledna téhož roku.^[1]

Strana byla založena 2. března 1988 sloučením Liberální strany a Sociálně demokratické strany. Liberálové odvozovali svůj původ od strany Whigů, zatímco sociální demokraté vznikli odštěpením od strany labouristů.

Poté, co narostl vliv Labouristické strany ve 20. letech 20. století, pozice liberálů se zhoršila a v 80. letech posunuli své směřování na centristickou politiku. Když u labouristů převládla levicová socialistická politika, vystoupila z ní skupina umírněných poslanců a založila stranu sociálně demokratickou. Obě strany zjistily, že na politické scéně není dostatek místa pro dvě centristické strany, a tak se dohodly na tom, že nebudou ve volbách stavět protikandidáty. Obě strany měly vlastní politiku, ale pro volby roku 1983 a 1987 vydaly společný volební program. Po neúspěchu ve volbách roku 1987 se obě strany rozhodly sloučit.

V červenci 1988 byl vůdcem strany zvolen Paddy Ashdown. Strana měla těžkou startovací pozici, především s ohledem na nalezení identity na politickém spektru, a v počátečním období ve volbách získávala malý počet hlasů. Nicméně ve volbách roku 1997 již získala 46 křesel v Dolní sněmovně. Po zvolení Tonyho Blaira vůdcem labouristů Ashdown překvapivě navrhl vytvoření koaliční vlády, ale tento návrh nebyl z důvodu získání labouristické většiny realizován.

Roku 1999 byl vůdcem strany zvolen Charles Kennedy. Ve volbách roku 2001 získala strana část hlasů labouristických a konzervativních voličů, kteří nesouhlasili s válkou v Iráku, požadovali zvýšení občanských práv a volební reformu. Jedním z trendů, který se objevil ve volbách roku 2005, bylo prosazení liberálů jako druhé nejvýznamnější strany ve velkých městech (například Manchester, Cardiff a Birmingham), když získala více než 100 volebních obvodů, ve kterých byl jejich kandidát na druhém místě.

Po odstoupení Menziese Campbella na konci roku 2007 byl v prosinci téhož roku vůdcem strany zvolen Nick Clegg. V nástupní řeči se označil za liberála a vyslovil naději, že Británie je země tolerance a pluralismu. Za své priority označil ochranu občanských svobod, rozvoj veřejných služeb, ochranu životního prostředí a snahu prosadit liberalismus jako alternativu zkorumpovaných politiků.

Strana popisuje svou ideologii jako předání moci obyvatelům, jsou odpůrci koncentrace moci v neodpovědných organizacích. Usilují o decentralizaci moci z parlamentu a provedení volebních a parlamentních reforem pro vytvoření několikavrstvého systému moci. Podle nich by konkrétní rozhodnutí měla být přijímána na správné úrovni, do níž zahrnují regionální shromáždění (rady), Evropskou unii a mezinárodní organizace.

Jako zastánci sociálního liberalismu chtějí minimalizovat zásahy státu do soukromí občana.^[zdroj?] Na rozdíl od zásahu státu do soukromí preferují sociální stát, který by zajišťoval základní potřeby společnosti.

Podporují multilaterální zahraniční politiku, nesouhlasí s britskou účastí ve válce v Iráku a ze tří hlavních politických stran zastávají nejvíce prounijní pozici. Navrhují také širší využití obnovitelných zdrojů energie a snížení emise skleníkových plynů.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liberal Democrats na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Liberální demokraté na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky