Type a search term to find related articles by LIMS subject matter experts gathered from the most trusted and dynamic collaboration tools in the laboratory informatics industry.
Kur | |
---|---|
Kur bankivský (Gallus gallus) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | hrabaví (Galliformes) |
Čeleď | bažantovití (Phasianidae) |
Podčeleď | koroptve (Perdicinae) |
Rody se jménem kur | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kur je společné pojmenování pro 4 rody hrabavých ptáků z podčeledě koroptve, která je součásti čeledě bažantovitých.
Kurové rodu Gallus žijí ve volné přírodě v jižní a jihovýchodní Asii včetně tamních ostrovů, kde obývají převážně lesnaté nebo křovinaté oblasti, mnozí dávají přednost jejím okrajům. Rod Bambusicola je rozšířen ve východní Asii, od Tchaj-wanu směrem na jih, nejraději má kopcovitý terén s hustým bambusovým porostem. Na indickém subkontinentu se od Srí Lanky na jihu až do podhůří Himálají vyskytuje rod Galloperdix. V Africe je doma rod Ptilopachus žijící na zalesněných skalnatých územích od Senegalu na západě až po Etiopii a Keňu na východě.[1]
Jsou to ptáci poměrně velcí a těžcí, podle druhu jsou kohouti (samci) velcí od 30 až po 80 cm, včetně peří ocasu. Slepice (samice) jsou o poznání menší, dosahují velikosti od 20 do 50 cm. Velká rozdílnost pohlaví je dále podtržena pestřejším zbarvením kohoutů a délkou jejich peří. Jsou to těžkopádní letci, létají jen v případě nebezpečí nebo při hřadování, převážnou část života tráví na zemi. K chůzí a hrabání mají uzpůsobeny silné nohy s prsty zakončenými rovnými drápy.
Jejich potrava je typická pro všežravce, základem jsou semena a ostatní plody spadlé nebo dosažitelné ze země včetně výhonků rostlin. To vše bývá doplněno drobnými živočichy sesbíranými nebo vyhrabanými, uloví i drobnější obratlovce
Jednotlivé druhy kurů jsou monogamní nebo polygamní. V době mimo období rozmnožování žijí v různě velkých hejnech, před pářením se hejna rozdělují buď do převážně trvalých párů nebo si statnější kohouti vytvářejí skupinky svých slepic, dochází často k soubojům o teritorium i slepice. Slepice snese do mělkého hnízda na zemi až 10 vajec, na kterých sedí asi tři týdny. Po vylíhnutí se o kuřata, která jsou schopna sama se nazobat, ještě nějakou dobu stará, ochraňuje a zahřívá, po opeření jsou brzy schopna vzletu a hřadují se slepici. Kohouti polygamních druhů se po spáření dále o slepice nezajímají, monogamní střeží hnízdící slepice a pomáhají jim vodit kuřata.[1]
Kurové jsou ve svých domovských oblastech tradičně místními obyvateli hojně loveni, jsou vítaným doplňkem jídelníčku stejně jako jejich vejce. Jeden z druhu kurů kur bankivský je ptákem, který má asi ze všech pro člověka největší význam. Za staletí se u něj podařilo asi nejdokonalejší zdomácnění, jeho domestikovaná forma kur domácí je téměř průmyslově množena a chována v milionových počtech téměř po celé Zemi. Byly vyšlechtěny desítky "masných" a "nosných" plemen, u malochovatelů jsou občas k vidění "okrasná" nebo "bojová".[1][1][2]