Knowledge Base Wiki

Search for LIMS content across all our Wiki Knowledge Bases.

Type a search term to find related articles by LIMS subject matter experts gathered from the most trusted and dynamic collaboration tools in the laboratory informatics industry.

Upravit odkazy
Jiří Strejc
Narození1536
Zábřeh
Úmrtí23. ledna 1599 (ve věku 62–63 let)
Židlochovice
Povoláníbratrský duchovní, básník a jeden z překladatelů Bible kralické
Národnostčeská
Alma materuniverzita v Královci, univerzita Tübingen
Významná dílaŽalmové aneb Zpěvové svatého Davida v rytmy české nově vyložení a k zpívání zformovaní (1587)
DětiDaniel Vetter
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Strejc (psal se též Streyc, Streyczek, Vetter; 1536 Zábřeh – 23. ledna 1599[1] Židlochovice u Brna) byl duchovním a členem úzké rady Jednoty bratrské. Proslul jako básník a jeden z překladatelů Bible kralické.

Život

Navštěvoval nejprve bratrskou školu v Mladé Boleslavi. V roce 1560 ho Jednota bratrská vyslala studovat na univerzitu do Královce a v roce 1561 na univerzitu do Tübingen. Od roku 1562 byl jáhnem, v roce 1567 byl vysvěcen na kněze a stal se správcem sboru v Hranicích na Moravě. Zde způsobil pohoršení mezi bratřími tím, že se oženil bez svolení úzké rady starších (nejvyšší orgán Jednoty bratrské).[2]

V roce 1575 Jednota bratrská pověřila Strejce, aby se jako její zástupce účastnil prací v komisi teologů, která měla vypracovat Českou konfesi. Zde se přičinil o to, aby znění konfese neodporovalo bratrskému učení. On též prosadil, že Česká konfese – na rozdíl od konfese augsburské a helvetské – při jednotlivých článcích výslovně nezavrhuje ty, kteří učí jinak.[3]

V roce 1577 se Jiří Strejc stal členem úzké rady Jednoty bratrské. Na bratrské synodě, která se konala v Lipníku nad Bečvou roku 1591, byl viněn, že zavádí novoty v obřadech i v učení a že neposlouchá rozkazy starších. Strejc se podrobil, ale přesto byl v roce 1595[4] přeložen do Židlochovic, kde se stal správcem tamního bratrského sboru. V Židlochovicích též 23. ledna 1599 zemřel.[5] Jeho syn Daniel Vetter (1592 – po 1669) byl vydavatelem evangelických knih v Lešně a autorem cestopisu Islandia.[4]

Dílo

Bible kralická

Jiří Strejc byl od roku 1577 členem týmu překladatelů Bible kralické. O podrobnějším rozdělení práce mezi překladateli však nemáme podrobnější zprávy, takže není ani známo, které části bible přeložil Strejc.[6] Podle názoru některých badatelů přeložil žaltář,[7] není to však jisté.[8] V roce 1594 byl pověřen církevním dozorem při vydání jednosvazkové Bible kralické (vyšla v r. 1596).[9]

Písňové parafráze žalmů

Strejc je autorem písňových parafrází starozákonních žalmů: Žalmové aneb Zpěvové svatého Davida v rytmy české nově vyložení a k zpívání zformovaní (Kralice, 1587).[10] Přitom použil německého zpracování žalmů od A. Lobwassera a přejal nápěvy C. Goudimela z tzv. Ženevského žaltáře. Tyto Strejcovy žalmy byly velmi oblíbené, do konce 18. století vyšly více než dvacetkrát a některé jsou stále zařazované do evangelických zpěvníků. Prostřednictvím kancionálu jezuity M. V. Šteyera proniklo i do katolického prostředí např. Strejcovo zpracování žalmu 91 (Kdož ochrany nejvyššího).[8] Strejcův Žalm 84 (Věčný Bože, silný v boji), je důležitým prvkem románu Terézy Novákové Děti čistého živého.[11][12]

Kritické vydání

  • STREJC, Jiří a MATĚJEC, Tomáš, ed. Žalmové, neb, Zpěvové svatého Davida. Praha: Strahovská knihovna, 2014. 457 s. ISBN 978-80-260-5681-2.

Překlad Kalvínovy Instituce

Jiří Strejc dokončil v roce 1595 český překlad stěžejního díla Jana Kalvína, jeho Instituce, a to dle latinského vydání z roku 1559. Tento překlad vydal ze Strejcovy pozůstalosti tiskem českobratrský myslitel a pobělohorský exulant Jan Opsimates, a to asi až v letech 1614–1616 pod dlouhým názvem Pobožná Dusse, Genž k Známosti Boha hořjss... (Dostupné online.) Kniha tedy vyšla krátce před bitvou na Bílé hoře a nemohla se již příliš rozšířit.[13]

Didaktické spisy

Posmrtně vyšly Strejcovy práce didaktické. V roce 1600 vyšla v Praze veršovaná mravouka pro mládež Mravové aneb naučení potřebná dítkám. V Olomouci vyšlo roku 1610 Zrcadlo poctivé ženy a též v Olomouci roku 1613 Naučení manželům.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Často uváděné datum úmrtí 25. ledna je mylné, jde o datum pohřbu → HORÁK, Bohuslav. Daniel Vetter a jeho "Islandia". Brno: Filosofická fakulta Masarykovy university, 1931. 211 s. Dostupné online. cnb000936428. S. 9. 
  2. ↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 24. Praha: J. Otto, 1906. 901 s. cnb000277218. S. 224. 
  3. ↑ ŘÍČAN, Rudolf ed. Čtyři vyznání: vyznání Augsburské, Bratrské, Helvetské a České: se 4 vyznáními staré církve a se Čtyřmi články pražskými. Praha: Komenského evangelická fakulta bohoslovecká, 1951. 412 s. cnb000504417. S. 265–266. 
  4. ↑ a b MERHAUT, Luboš ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 4/I. Praha: Academia, 2008. 1082 s. Dostupné online. ISBN 978-80-200-1572-3. S. 376. 
  5. ↑ HORÁK, Bohuslav. Daniel Vetter a jeho "Islandia". Brno: Filosofická fakulta Masarykovy university, 1931. 211 s. Dostupné online. cnb000936428. S. 9. 
  6. ↑ KYAS, Vladimír. Česká bible v dějinách národního písemnictví. Praha: Vyšehrad, 1997. 319 s. ISBN 80-7021-105-9. S. 185. 
  7. ↑ Komenského slovník naučný, svazek X., str. 134
  8. ↑ a b MERHAUT, Luboš ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 4/I. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1572-3. S. 376. 
  9. ↑ KYAS, Vladimír. Česká bible v dějinách národního písemnictví. Praha: Vyšehrad, 1997. 319 s. ISBN 80-7021-105-9. S. 188. 
  10. ↑ a b Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 24. Praha: J. Otto, 1906. 901 s. cnb000277218. S. 224. 
  11. ↑ NOVÁKOVÁ, Teréza. Děti čistého živého. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1957. S. 57–58, 437. 
  12. ↑ DOSKOČILOVÁ, Jana. Teréza Nováková: Děti čistého živého [online]. Brno, 2013: Masarykova univerzita [cit. 2022-12-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ KALVÍN, Jan. Instituce učení křesťanského náboženství. Praha: Komenského evangelická fakulta bohoslovecká, 1951. 342 s. cnb000400127. S. XXVII–XXX. 

Literatura

  • HREJSA, Ferdinand, ŠIMEK, J. B. a ČAPEK, Jan Blahoslav. Český žalmista bratr Jiří Strejc: sborník prací Ferd. Hrejsy, J. B. Čapka a J. B. Šimka na památku 400. výročí narozenin Jiřího Strejce a 350. výročí prvního vydání jeho převodu žalmů do písňové formy. Praha: Synodní rada českobratrské církve evangelické, [1936]. 55 s. cnb000182837.
  • MERHAUT, Luboš ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 4/I. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1572-3. S. 376 –377. 
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 24. Praha: J. Otto, 1906. 901 s. cnb000277218. S. 224. 

Externí odkazy

source: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Strejc_(b%C3%A1sn%C3%ADk)